Aktual.: 4.09.2025 14:17
Brusel – Český europoslanec Ondřej Knotek na zasedání výboru pro životní prostředí Evropského parlamentu (ENVI) předložil k projednání odmítnutí návrhu Evropské komise (EK) na snížení emisí oxidu uhličitého o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990. Jeho kolegové europoslanci reagovali kritikou, výsměchem, ale i podporou.
Knotek (ANO) z frakce Patrioti pro Evropu návrh EK jasně odmítl s tím, že není realistický, a varoval před jeho údajnými ničivými dopady na evropskou ekonomiku a každodenní život občanů. „Evropská komise chce tlačit Evropu do závazků, které nikdo jiný na světě nemá. Odnesou to naši občané a průmysl, zatímco globální klima se tím nezachrání,“ uvedl český europoslanec, kterého na jednání výboru ENVI přišla podpořit i jeho kolegyně, europoslankyně Jana Nagyová (ANO).
„Evropská unie již má dva plně závazné klimatické cíle ke snížení emisí a přidávat třetí nese velké riziko dopadů na ekonomiku,“ dodal v rozhovoru s českými novináři v Bruselu Knotek, který je zpravodajem pro tuto legislativu. Jedním je cíl pro rok 2030 snížit množství emisí o 55 procent, druhým je pak do roku 2050 dosáhnout klimatické neutrality.
Evropská komise navrhla závazný klimatický cíl pro rok 2040 na začátku července. Stalo se to navzdory výhradám některých států, včetně České republiky, které chtěly tento krok odložit. Návrh poprvé počítá s tím, že země EU budou moci využívat takzvané uhlíkové kredity z rozvojových států k dosažení cíle v oblasti emisí.
Zástupce nejsilnější frakce Evropské lidové strany (EPP) během dnešní debaty zmínil, že i v rámci jejich skupiny se vedou různé diskuse. Zamítnutí návrhu ale frakce nepodporuje s tím, že „chce být konstruktivní“, uvedl německý europoslanec Peter Liese. Očekává se, že právě frakce EPP přijde s alternativním návrhem, pro který se bude snažit získat podporu.
Evropský parlament je podle zdrojů ČTK rozdělený na tři části, jedna chce návrh komise odmítnout, další část (velmi malá) by ho chtěla ještě zpřísnit a třetí část by se nejspíš přiklonila k určitému zmírnění cíle. Právě uvnitř této části je třeba hledat většinu pro dohodu, dodal jeden ze zdrojů, který nicméně očekává „divokou diskusi“.
Návrh EK musí získat souhlas Evropského parlamentu, ale i členských států. Předchozí klimatické cíle EU vyžadovaly i jednomyslné schválení šéfy unijních států a vlád na Evropské radě. Projednání na summitu EU se ale nyní podle informací ČTK nestihne, protože dánské předsednictví by chtělo mít souhlas s návrhem na stole již v září, na jednání unijních ministrů životního prostředí, které se koná 18. září. Do té doby se přitom žádná Evropská rada nekoná, další je až na konci října.
Evropský parlament s napětím očekává právě toto zářijové jednání s tím, že jakmile bude pozice Rady EU, bude to znamenat i záchytný bod i pro europoslance, uvedl nejmenovaný zdroj. O Knotkově návrhu by se mělo ve výboru ENVI hlasovat 23. září a na plénu EP pak v říjnu. Jestliže se ale na klimatickém cíli pro rok 2040 neshodnou o pár dní dříve ministři životního prostředí EU, hrozí, že se i vyjednávání v Evropském parlamentu posunou.
