Aktual.: 30.03.2025 10:52
Praha – Úpravu českých azylových a migračních pravidel vláda zřejmě podpoří bez připomínek. Vyplývá to z podkladů pro její středeční schůzi. Koaliční novelu příslušných zákonů, jež má azylovou a migrační politiku zpřísnit a připravilo ji ministerstvo vnitra, podepsala skupina poslanců ze všech vládních stran včetně premiéra Petra Fialy (ODS) a ministra vnitra Víta Rakušana (STAN). Sněmovna by mohla o předloze začít jednat v dubnu. Opoziční hnutí ANO a SPD ohlásila, že zablokují její navrhované schválení zrychleně v úvodním kole. Chtějí podávat pozměňovací návrhy.
Novela podle vládních legislativců reaguje na unijní migrační pakt, který ANO a SPD odmítají. Poslanci ji obdrželi ve středu. S žádostí o připomínky se Legislativní rada vlády obrátila jen na ministerstvo vnitra s termínem jejich zaslání do pátku. Vnitro doporučilo souhlasné stanovisko.
Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) v pořadu České televize Otázky Václava Moravce uvedl, že novela je reakcí na plánované změny migrační politiky Německa, které se chystá přitvrdit podmínky pro migranty. „Proto je potřeba upravit i český zákon,“ řekl Hladík.
Připomínky zaslaly vládní legislativní radě rovněž Svaz průmyslu a dopravy a Unie zaměstnavatelských svazů. Svaz mimo jiné uvedl, že termín pro uplatnění připomínek neposkytl dost času pro podrobnější prostudování návrhu. Unie upozornila na možný nesoulad jednoho z ustanovení novely azylového zákona s evropskou směrnicí o normách pro přijímání žadatelů o mezinárodní ochranu a na to, že předloha fakticky snižuje standardy i nezletilým žadatelům o azyl.
K postupu koalice vznášejí výtky organizace pracujících s migranty. Podle nich mimo jiné svědčí o snaze využít téma migrace v předvolební kampani.
Změny azylových a migračních pravidel mají podle předkladatelů zvýšit bezpečnost obyvatel, zlepšit přehled o pohybu a pobytu žadatelů o azyl a nelegálních migrantů a zrychlit řízení týkající se mezinárodní ochrany s omezením jeho zneužívání. „Návrh se zejména zaměřuje na posílení odolnosti celého systému azylového řízení v České republice a také posílení postupu vůči nelegální migraci,“ píše se ve zdůvodnění. Vnitro upozorňuje také na to, že přitvrzování postupu vůči nelegálním migrantům výrazně dominuje napříč všemi členskými státy unie.
Předloha například předpokládá, že pokud bude cizinec vyhoštěn, nebude už moci žádat o azyl, čímž by se mělo zamezit podávání účelových žádostí o mezinárodní ochranu. V případě, že o vyhoštění rozhodne jiný členský stát, v Česku už se znovu rozhodovat nebude. Do jednoho se spojí řízení o neudělení mezinárodní ochrany a o rozhodnutí o návratu cizince do země původu. Soudy budou muset zvážit, zda v případě, kdy bude cizinec odsouzen za trestnou činnost, je namístě uložit také trest vyhoštění.
Migranti by měli procházet i novým epidemiologickým screeningem. Policie a úřady budou moci u migrantů použít informace z jejich mobilních telefonů k jejich identifikaci. Žadatelům o azyl budou moci úřady podle ministerstva vnitra také určit místo pobytu nebo nařídit povinnost pobývat v azylových zařízeních. Úřady budou moci omezit sociální standardy žadatelů o azyl na ubytování a stravu i omezit jejich přístup na pracovní trh. Ministerský odbor azylové a migrační politiky má rozhodovat v kratších lhůtách. Rychleji budou muset postupovat v případě odvolání soudy, podle konkrétního typu případu budou mít na verdikt pět týdnů až rok.
Předloha má podle zdůvodnění omezit zneužívání mezinárodních letišť k nelegální migraci. Nově upravuje proces azylového hraničního řízení a vyhoštění přímo z vnější hranice.
Loni zaznamenala Česká republika podle zprávy ministerstva vnitra 1363 žádostí o mezinárodní ochranu, meziročně o 62 méně. Nejčastěji o ochranu žádali lidé z Uzbekistánu, Ukrajiny a Vietnamu. Azyl Česko loni udělilo v 54 případech, dalších 149 lidí získalo doplňkovou ochranu. Získávají ji lidé, kteří nesplňují podmínky pro udělení azylu, ale v domovském státě by jim mohla hrozit vážná újma.