Komerční prezentace Aktual.: 22.01.2025 16:21
Praha – Blízcí, přátelé a hudební kolegové se dnes ve Strašnickém krematoriu v Praze přišli rozloučit s dirigentem Filmového symfonického orchestru (FISYO) Mariem Klemensem, který zemřel 11. ledna ve věku 88 let. Člen prezídia České filmové a televizní akademie (ČFTA) Petr Ostrouchov ve smuteční řeči oznámil, že akademie během slavnostního ceremoniálu Českého lva 8. března udělí Klemensovi in memoriam Cenu za mimořádný přínos české kinematografii.
„Je mi líto, že se toho nedožil a ani se o ocenění nedozvěděl, protože jsme to chystali jako překvapení,“ uvedl skladatel, producent a právník Ostrouchov. Klemens se jako dlouholetý dirigent FISYO podílel na nahrávání hudby k více než 150 filmům a seriálům.
Dnešního smutečního obřadu se mezi desítkami hostů zúčastnili i Klemensovi hudební kolegové Petr Malásek, Ondřej Soukup, Ondřej Brousek nebo Jiří Stivín. Věnce přinesli zástupci pražské konzervatoře, kde Klemens učil dirigování, hudebního studia Smečka, kde působil, nebo České filharmonie, se kterou vystupoval a natáčel.
„Mario Klemens přispěl svým uměním v čele Filmového symfonického orchestru k mnoha filmům, vedle toho byl vynikající profesor a dobrosrdečný člověk, se kterým byla radost spolupracovat,“ prohlásil Ostrouchov, který s Klemensem spolupracoval na natáčení hudby k filmu Želary.
Rodáka z Chlumce nad Cidlinou Klemense k hudbě přivedla rodina. Jeho babička provozovala hudební školu, muzicírovala ale prakticky celá rodina včetně otce, kterému komunisté po roce 1948 zabrali malou tiskárnu. Ještě před únorovým převratem chodil do známé poděbradské internátní školy spolu s Václavem Havlem nebo Milošem Formanem, odmaturoval ale až po jejím uzavření.
Dirigování studoval na pražské konzervatoři a poté na AMU, zároveň už s hudební fakultou pracoval v plzeňském divadle J. K. Tyla. Po srpnové okupaci v roce 1968 se Klemens věnoval folkloru, v polovině 70. let pak působil u filharmonie v Košicích.
Před nástupem do FISYO učil několik let na konzervatoři, kam se pak v letech 1990 až 1994 vrátil. Pražské filmové symfoniky řídil od roku 1979 až do rozpuštění orchestru začátkem 90. let. Kromě studiové práce stavěl také koncertní repertoár FISYO, se kterým orchestr vystupoval na domácích i zahraničních pódiích, včetně festivalu Pražské jaro. Působil také jako hostující studiový i koncertní dirigent. Spolupracoval s mnoha českými i zahraničními nahrávacími společnostmi.
