Aktual.: 22.08.2025 14:53
České Budějovice – Zemědělci by měli letos sklidit asi 7,2 milionu tun obilí, meziročně přibližně o půl milionu tuny více. Objem řepky bude 984.000 tun, což je méně, než činí pětiletý průměr. Na agrosalonu Země živitelka v Českých Budějovicích to oznámili zástupci Agrární komory ČR. Nyní je sklizeno přibližně 95 procent ploch obilovin a 99 procent ploch řepky.
Tempo sklizně bylo pomalejší než v minulých letech, což zapříčinilo především červencové deštivé počasí. U obilovin dosáhne výnos 6,03 tuny na hektar. Je to víc než pětiletý průměr. Nižší produkci řepky v porovnání s minulými roky způsobilo nepříznivé prostředí a nedostatek ochranných prostředků, které se standardně při pěstování používají. Výnos řepky bude 2,93 tuny na hektar. Loni zemědělci sklidili 950.000 tun řepky, což bylo nejméně od roku 2003.
Žně výrazně zrychlily v srpnu, kdy přestalo pršet a oteplilo se. Do konce července zemědělci sklidili jen třetinu z celkové výměry, která činí přibližně 1,5 milionu hektaru. Zatímco loni v červenci byl zaznamenán republikový průměrný srážkový úhrn za červenec 71 milimetrů, letos byl 95 milimetrů, tedy 95 litrů na metr čtvereční.
„V důsledku častějších dešťů a nižší sluneční aktivity během dne, kdy by mohly porosty takzvaně vyschnout, žně postupovaly velmi pomalu. Tak pomalý postup žní jsme zažili naposledy v roce 2013, protože polehlé porosty se špatně sklízely a do místy podmáčených polí nešlo vjet s těžkou zemědělskou technikou. Zlepšení předpovědi pak bylo pro naše zemědělce doslova požehnáním, protože při pokračování dešťů by hrozily plísně a různé houbové choroby, což znamená snížení kvality a také výnosu, což se naštěstí nestalo,“ uvedl prezident Agrární komory České republiky Jan Doležal.
Podle předsedy komoditní rady pro obiloviny a olejniny agrární komory Martina Volfa byl průběh žní nejpomalejší za posledních 15 let. Dodal, že vzhledem k počasí hrozilo, že obiloviny nebudou dosahovat dostatečné kvality. „Naštěstí se to nepotvrdilo a kvalita je dobrá. A nestalo se to, čeho jsme se obávali, že by obiloviny kvůli horší kvalitě spadly z potravinářských do krmných,“ uvedl. Nejvíce obilovin představuje dlouhodobě pšenice, které zemědělci letos sklidí více než pět milionů tun. Pšenice se pěstuje na více 770.000 hektarech.
Pojišťovna Generali: Mráz a kroupy způsobily zemědělcům škody za 280 milionů Kč
Jarní mrazy a krupobití letos způsobily zemědělcům škody za 280 milionů Kč. Vyplývá to předběžných dat Generali České pojišťovny, která pojišťuje dvě třetiny českých zemědělců. Část zelinářů a ovocnářů přitom byla zasažena několikrát. Úrodu jim nejprve poškodily nízké teploty na jaře a později ji zasáhly i kroupy, řekla novinářům v Českých Budějovicích manažerka zemědělského pojištění Generali České pojišťovny Alena Stiborová.
„V průběhu letošního roku jsme s klienty z řad zemědělců řešili 560 pojistných událostí souvisejících s plodinami. Odhadovaná výše škod aktuálně přesahuje 280 milionů korun. Přestože letošní sezona zatím nepatří mezi ty nejškodovější, zemědělci musí počítat se stále častějšími výkyvy počasí,“ uvedla Stiborová. Loni touto dobou to bylo 1140 pojistných událostí za 650 milionů korun.
Výsledný účet za poškozené plodiny není konečný. Škody nyní dopočítávají ovocnáři a ztráty vyčíslí ještě vinaři. „Každou vinici je nutné před sklizní zkontrolovat ještě jednou, aby bylo možné přesně stanovit procento poškození, tedy ztrátu hroznů,“ řekla Stiborová.
Škody svých klientů způsobené přírodními jevy dnes také zveřejnila Agra pojišťovna, dosáhly výše 80 milionů Kč. Podle jejích dat je to zhruba třetina toho, co vyplácela loni, řekl dnes ředitel pojišťovny Vladimír John. Agra pojišťovna se specializuje na zemědělské pojištění a z pohledu pojišťované plochy je na druhé pozici na českém pojistném trhu zhruba s dvacetiprocentním tržním podílem. Má přes 2000 klientů.
Krupobití zasáhla zejména střední a severní Moravu a Zlínský kraj. Škody způsobené krupobitím zatím dosahují podle dat pojišťovny výše 55 milionů korun, přičemž jen v červnu byly 30,7 milionu korun. Krupobití se na škodách podílelo z 60 procent, 36 procent jsou takzvaná ostatní rizika, například požár, mráz nebo škůdci, a zvířata způsobila čtyři procenta škod.
Jarní mrazy podle Generali České pojišťovny se objevily v dubnu a hlavně v květnu, kdy byly častější než obvykle. Největší dopady měly mrazivé dny mezi 6. a 9. dubnem a 8. a 13. květnem, způsobily škody za 60 milionů korun. „Následkem květnových mrazů došlo k opadu plůdků a jablek, poškození květů jahodníku i vinic a významné ztráty byly zaznamenány také u porostů ozimé řepky a máku,” řekla Stiborová. Pojišťovna v tomto období registruje 102 škodních událostí.
Krupobití letos podle Stiborové postihlo přes 38.000 hektarů, nebylo sice plošné, ale lokálně v různých částech republiky. Objevilo se už ve druhé polovině dubna. „Nejvíce zasažené byly regiony střední Čechy, Jihomoravská kraj, Královéhradecký kraj. Kroupy byly natolik ničivé, že část zemědělců musela porosty znovu zaorat,“ řekla Stiborová. Další silná vlna pak dorazila v červnu. Z velké míry zasáhla ovocnáře a také zelináře. Zasaženy byly sady, které už byly poškozeny jarními mrazy. Plody, které na stromech zůstaly, proto nesly deformace a stopy po mrazech.
