Aktual.: 27.03.2026 18:46
Vaux-de-Cernay (Francie) – Konec války s Íránem je otázkou týdnů, nikoliv měsíců, prohlásil dnes americký ministr zahraničí Marco Rubio po schůzce se svými kolegy ze zemí skupiny G7 ve Francii. USA podle něj nemusejí zahájit pozemní invazi do Íránu, aby dosáhly svých cílů. Írán možná chystá zavést mýtný systém v Hormuzském průlivu, řekl šéf americké diplomacie s tím, že Washington by v takovém případě po ukončení bojů usiloval o mezinárodní spolupráci s cílem tomu zabránit.
Rubio svým kolegům z G7 řekl, že válka s Íránem potrvá další dva až čtyři týdny, píše web Axios s odvoláním na tři zdroje s informacemi o jednání. Je to podle webu poprvé, co vysoce postavený představitel administrativy prezidenta Donalda Trumpa připustil, že boje by mohly trvat déle než čtyři až šest týdnů, což od začátku války šéf Bílého domu uváděl.
Washington je blízko vážnému vyjednáván s Teheránem, sdělil rovněž podle zdrojů webu Rubio ministrům zahraničí. Na americké straně podle něj panuje nejistota ohledně toho, kdo v Íránu rozhoduje. Pro zprostředkovatele americko-íránských jednání je těžké komunikovat s íránskými představiteli. Ti se totiž drží dál od svých telefonů v obavách, že bude zjištěna jejich poloha a budou zabiti. Podle Rubia se tím jednání zpomaluje.
Šéf americké diplomacie zdůraznil, že USA nepotřebují pomoc zemí z G7 se znovuotevřením Hormuzského průlivu, uvedl jeden ze zdrojů. Washington ale chce, aby se jeho spojenci přidali k námořní misi, která by průliv zajistila po skončení války.
„Nejen, že je to nelegální, je to nepřijatelné. Je to nebezpečné pro svět,“ řekl Rubio o možnosti, že se Írán rozhodne zpoplatnit plavbu klíčovou vodní cestou. Dodal, že je důležité, aby svět měl pro takový případ plán. Írán kvůli útokům USA a Izraele Hormuzský průliv přinejmenším částečně blokuje, což má za následek celosvětové zdražování ropy.
Poté, co ustanou největší boje, bude zaveden systém eskortování ropných tankerů, řekl dnes novinářům francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot s tím, že k tomu bude potřeba mezinárodní mise. Cíle USA a ostatních zemí z G7 ohledně Hormuzského průlivu se podle něj shodují.
Na otázku, proč USA vysílají další vojáky na Blízký východ, Rubio odpověděl, že Trump musí být připraven na různé nepředvídatelné situace. Američané podle Rubia dosahují svých cílů v Íránu s předstihem. „Můžeme jich dosáhnout i bez nasazení pozemních jednotek,“ řekl ministr. Pentagon se do regionu v poslední době rozhodl vyslat dalších více než 1000 vojáků.
Rubio popřel tvrzení Zelenského o nabídce bezpečnostních záruk za územní ústupky
Tvrzení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského o tom, že Washington nabízí Ukrajině bezpečnostní záruky výměnou za územní ústupky, je lež, prohlásil dnes před novináři americký ministr zahraničí Marco Rubio. Zelenskému bylo podle Rubia řečeno, že bezpečnostní záruky mohou následovat pouze po skončení války na Ukrajině. Šéf americké diplomacie to řekl po setkání ministrů zahraničí zemí skupiny G7 ve Francii.
Ukrajinský prezident tento týden v rozhovoru s agenturou Reuters řekl, že USA podmínily bezpečnostní garance pro Kyjev tím, že se Ukrajina stáhne z Donbasu.
Rubio dnes rovněž prohlásil, že nyní nedochází k přesměrování zbraní určených pro Ukrajinu do jiných regionů, ale že by se to mohlo stát. Zelenskyj v rozhovoru s Reuters uvedl, že USA navzdory válce v Íránu stále dodávají Ukrajině zbraně.
Právě otázka Donbasu, tedy Doněcké a Luhanské oblasti, které Rusko z velké části okupuje, byla jedním z hlavních sporných bodů při dosavadních vyjednáváních o ukončení Moskvou zahájené války. Moskva požaduje, aby se Ukrajina vzdala i částí Donbasu, které ani za více než čtyři roky invaze nedokázalo Rusko ovládnout; Kyjev to odmítá.
Americký prezident Donald Trump, jehož administrativa jednání mezi Moskvou a Kyjevem zprostředkovává, už loni po konzultacích s Ruskem přišel s návrhem, že Donbas bude uznán jako de facto ruský, a v Chersonské a Záporožské oblasti, které si Rusko také nárokuje a jejichž části okupuje, bude příměří uzavřeno podél aktuální bojové linie. Výměnou měla Ukrajina dostat „spolehlivé bezpečnostní záruky“.
Ministři zahraničí z G7 vyzvali k zastavení útoků na civilisty ve válce s Íránem
K okamžitému zastavení útoků na civilní obyvatelstvo a infrastrukturu ve válce na Blízkém východě dnes vyzvali ministři zahraničí zemí skupiny G7. Ve společném prohlášení, na kterém se shodli na schůzce ve Francii, zdůraznili potřebu omezit dopady konfliktu, který Spojené státy a Izrael na konci února rozpoutaly svými útoky na Írán, na regionální partnery. Rovněž zopakovali potřebu obnovení svobodné a bezplatné plavby Hormuzským průlivem, napsala agentura Reuters.
„Zaměřili jsme se na význam rozmanitých partnerství, koordinaci a podpůrných iniciativ, mimo jiné s cílem zmírnit dopady globálních ekonomických otřesů,“ uvedli šéfové diplomacií zemí G7, do které patří USA, Británie, Kanada, Francie, Německo, Itálie a Japonsko. Mezi otřesy podle nich patří narušení ekonomických, energetických a obchodních řetězců, které mají přímý dopad na dodavatele. Zmínili rovněž narušení obchodu s hnojivem.
Německý ministr zahraničí Johann Wadephul řekl novinářům, že se Spojenými státy neexistují žádné neshody ohledně jejich války s Íránem. Prohlásil, že Teherán nesmí získat jaderné zbraně či představovat regionální hrozbu. Wadephul podle agentury AFP vyzval Írán, aby začal s Washingtonem seriózně vyjednávat.
„Už teď všude cítíme významné ekonomické dopady, zejména v Evropě. Proto jsme o těchto tématech mluvili velmi podrobně a není tam vůbec žádná neshoda. Od Spojených států nepřišla a nepřichází žádná žádost, zejména naším směrem, abychom se před ukončením bojů vojensky zapojili,“ řekl šéf německé diplomacie.
Cíle USA a ostatních zemí z G7 jsou stejné, odpověděl francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot na otázku, zda americká strana o něco ostatní země skupiny požádala ohledně Hormuzského průlivu. Poté, co ustanou největší boje, bude zaveden systém eskortování ropných tankerů, řekl Barrot s tím, že k tomu bude potřeba mezinárodní mise.
Americký prezident Donald Trump evropským spojencům v minulých dnech vyčítal, že nejsou USA ochotni vojensky pomoci se znovuotevřením Hormuzského průlivu. Írán dopravu na klíčové vodní cestě v důsledku války omezuje.
Barrot dnes rovněž prohlásil, že Rusko svými činy nehájí mezinárodní právo na Ukrajině ani v Íránu. Komentoval tak vyjádření svého ruského protějšku Sergeje Lavrova ve francouzské televizi. „Lavrovi se včera večer podařilo šířit svou propagandu na francouzském televizním kanálu. Mezinárodní právo se nebrání zahájením agrese,“ řekl francouzský ministr novinářům s odkazem na ruskou invazi na Ukrajinu v únoru 2022. Ve čtvrtečním rozhovoru s France TV šéf ruské diplomacie prohlásil, že Rusko prosazuje mezinárodní právo tím, že stojí po boku Íránu v jeho válce s USA a Izraelem.
Amerického ministra Marka Rubia se dnes podle agentur jeho kolegové z evropských zemí G7 pokoušeli přesvědčit o potřebě rychlého ukončení války s Teheránem. Rubio před schůzkou uvedl, že se na ni těší, ministrům však vzkázal, že by jejich země měly být vděčné, že Trump je ochoten „vypořádat se s takovou hrozbou“, jakou je Írán.
Role USA ve snaze dosáhnout míru na Ukrajině zůstává klíčová, řekl Sybiha
Role Spojených států ve snahách dosáhnout míru na Ukrajině zůstává klíčová, řekl dnes po jednání se svým americkým protějškem Markem Rubiem šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Zásadní je podle něho vyvíjet tlak na Rusko. To útočnou válku proti Ukrajině vede pátým rokem.
„Role Spojených států při prosazování mírových snah je nadále kriticky důležitá,“ napsal Sybiha v příspěvku na sociální síti X. S Rubiem, s nímž se sešel na okraj jednání ministrů zahraničí zemí skupiny G7 ve francouzském Vaux-de-Cernay, mluvil i o vývoji na Blízkém východě. USA a Izrael už skoro měsíc podnikají údery proti Íránu, který v odvetě za to útočí na Izrael a na americké základny a další cíle v oblasti Perského zálivu.
Ukrajina se podle Sybihy domnívá, že „režimy v Moskvě a Íránu pracují na prodlužování války“ a oba musejí být vystaveny tlaku. Připomněl také, že Ukrajina státům Perského zálivu pomáhá odrážet íránské útoky, a zdůraznil, že „otázka odporu vůči ruské agresi proti Ukrajině musí zůstat v mezinárodní agendě na čelném místě“.
Ruskojazyčný servis BBC podotkl, že kvůli konfliktu na Blízkém východě jednání mezi zástupci Ukrajiny a Ruska, která zprostředkovávají Spojené státy, byla odložena na neurčito. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov tvrdí, že Moskva zájem o jednání neztrácí.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}









