Aktual.: 8.05.2025 11:48
Brno – Kouč hokejistů mistrovské Komety Brno Kamil Pokorný si vychutnal oslavy titulu, sotva však skončila jejich hlavní část, už se mu do hlavy draly myšlenky na novou sezonu. Jen tím potvrdil, že je v dobrém slova smyslu hokejovým bláznem, jak sám sebe označil. V rozhovoru s ČTK čerstvě osmapadesátiletý trenér vedle jiného také vyjádřil svůj obdiv k práci Jindřicha Trpišovského na střídačce fotbalistů pražské Slavie.
Když minulý týden v úterním večeru dobyli Brňané titul v sedmém finálovém duelu na ledě Pardubic, věřil, že při oslavách udrží alespoň chvíli krok s hráči. A to se mu podařilo. „První večer jsem klukům stačil, to jsem zvládnul, ale pak to táhli kluci. A jako bojovali na ledě, tak stejně bojovali i na těch oslavách. Oni vědí, že si to uhráli a já že jsem jim za to vděčný, je to jejich úspěch. Já se pak připojil k týmu zase v pátek, kdy byla ta obrovská oslava s fanoušky na Zelňáku. To jsem si užil hrozně moc, bylo to nádherné,“ připomněl Pokorný.
Jen na poklidnou domácí oslavu nedošlo, ohromné vypětí, jež vyřazovací bitvy provází, si vybralo svou daň. „Doma jsem si zatím láhev neotevřel a trošku mi to manželka vyčetla,“ pousmál se Pokorný. „Dobře vím, že si to také zaslouží. Jenže bohužel mě trošku skolila viróza… Asi jak ze mě spadla veškerá ta tíha, tak se to na tom těle podepsalo. Ale určitě si to ještě vynahradíme,“ ujistil.
V hlavě už velký úspěch vstřebal. „Slyším to zleva zprava. Přišlo opravdu hodně gratulací, takže člověk si to tak nějak uvědomuje. Ale já nejsem z těch, který by se kochal. Udělali jsme výstupní pohovory s hráči a už připravujeme další sezonu. Je to takové, jak říká pan Medlík – pět minut slávy, užij si to, ale pak už znova do práce,“ řekl Pokorný s připomínkou dlouholetého člena sportovního úseku Komety.
Sám pro sebe si udělal s odstupem i malé ohlédnutí za sezonou. „Úvod nebyl dobrý ze dvou důvodů – bylo příliš mnoho nových hráčů a i já jsem byl takový debutant v extralize v téhle roli. Možná se nasekaly i nějaké chyby. Pak se ale trošku lépe dalo odhadnout, jakou roli v týmu by měl mít který hráč. A mužstvo se také výborně doplnilo,“ uvedl Pokorný, jenž měl být původně asistentem Jaroslava Modrého, ale po jeho nečekaném odchodu se posunul do role hlavního kouče.
„Před předvánoční reprezentační pauzou jsme pak vyhráli na Spartě a díky tomu jsme měli takovou pohodu, mohli jsme 14 dní v klidu potrénovat. Pak jsme to rozjeli, začali jsme honit čtyřku a v posledním kole – paradoxně opět na Spartě – jsme si ukázali, že můžeme hrát s úplně každým. Play off pak bylo velkou jízdou kluků, kteří se neskutečně semknuli. A proto lze sezonu hodnotit jako úspěšnou,“ dodal Pokorný.
Právě boj o první čtyřku ve finiši základní části považuje za velmi důležitou součást pozdějšího úspěchu. „Hodně nám to pomohlo. Kluci během toho přišli na to, že dokážou vyhrát s nulou, že když plní věci, které mají a jde jim o výsledek, tak klidně vyhodí puk osmkrát ze třetiny na světla… Že když budou hrát jednoduše a účelně, tak ty body přijdou. Ty body také přišly a tohle nastavení jsme si pak přenesli i do play off, což bylo hrozně důležité,“ zdůraznil Pokorný.
Trenérský vzor nemá. „Spíš jsem se díval a bral si od každého něco. Když byl nějaký trenér úspěšný, tak s čím byl úspěšný. Mohu však říct, že se mi hrozně líbí práce Jindřicha Trpišovského, i když se tím dostáváme do fotbalu. Líbí se mi na něm to, jak z no name člověka, který roznášel pivo, postupoval z těch nižších soutěží a vybudoval ze Slavie obrovský tým, hraje vynikající fotbal a je u toho týmu řadu let,“ ocenil Pokorný.
Podobné je to, když přijde řeč na další trenérské sny. „Snažím se jen každý den pracovat na sto procent. Já strašně rád vyhrávám zápasy a hrozně nerad je prohrávám. Co z toho pak na konci vypadne, to už tolik neovlivníte. Jeden sen se mi už splnil a podařilo se to s neskutečnou partou hráčů, kteří to dokázali. A já jsem jim za to také poděkoval,“ řekl Pokorný.
A jak sám sebe za titul odmění? „Chci si odpočinout někde týden u moře, pak pojedu s naší chlapskou partou na kola, potom už se zase vrhnu do práce. Pro mě je největší odměnou, když mohu jít do lesa na houby a rostou praváci. To je ten největší relax. Každopádně to léto je pro hlavu trenéra přece jen lehčí, protože když se pak v září hodí první buly extraligy, je to hodně náročné,“ uvedl Pokorný.
