Aktualizace: 5.02.2024 21:58

Praha – První reprezentační akce pod vedením Radima Rulíka v roli hlavního kouče čeká zkušeného útočníka Jana Kováře. Třiatřicetiletý centr, který ve švýcarské hokejové lize vede z pozice kapitána tým Zugu, se do národního mužstva vrátil po roční odmlce. V rozhovoru s novináři po dnešním tréninku v Praze v přípravě na Švédské hry přiznal, že právě nástupci Kariho Jalonena, pod nímž reprezentoval naposledy, je vděčný, jak byl na něho v minulosti během společného působení v Plzni tvrdý.

Vzpomínky na dobu, kdy hrál pod Rulíkovým vedením, má Kovář dobře uložené v paměti. „Společné začátky si vybavuju. Měl nás v juniorech a byl na nás tvrdej. Podle mě si to pamatují všichni kluci, kteří tam byli. Na druhou stranu – byl tvrdý, ale férový,“ uvedl Kovář. „A nějaké konkrétní vzpomínky? Mám, ale říkat to radši nebudu. Vzpomínky ale jsou,“ dodal s úsměvem písecký rodák.

„Něco si pamatuju dobře, ale on si asi pamatuje více. A že jsem byl přísný a spravedlivý? To asi zůstalo,“ reagoval Rulík.

Každý z nich ušel od té doby v hokeji pořádný kus cesty. „Trošku jiný ten současný Radim Rulík asi je. Já měl každopádně to štěstí, že tenkrát po mně šel a chtěl ze mě jako z juniora vymačkat maximum. Vážně jsem měl štěstí, že jsem ho potkal. Člověk takové věci vždycky ocení až později,“ přiznal Kovář.

Naposledy reprezentoval před rokem právě na Švédských hrách, které se hrály v Malmö, zatímco dříve byl takřka na každé reprezentační akci. „Myslím si, že obojí má své plusy a minusy. Samozřejmě jsem byl zvyklý jezdit víc na turnaje. Přeci jen jsem hrál v KHL a byl jsem rád, že jsem odtamtud mohl na chvíli vypadnout a změnit prostředí. Nyní jsem blíž, ale pořád je to stejný. Je dobrý změnit prostředí, trochu si odpočinout od ligy a nasát novou atmosféru. Je to dobrý, jezdím rád,“ řekl Kovář.

Delší dobu nereprezentoval i proto, že ho brzdila zranění, teď je ale po zdravotní stránce v pořádku. „Snad ano. Mělo by to tak být. Určitě nemládnu, ale cítím se dobře. Jsou tady určité změny, přišli noví trenéři, ale vždycky je fajn přijet na nároďák. Doufám, že odehraju dobrý turnaj,“ přál si Kovář.

Zatímco pod Jalonenem zažil spíše defenzivnější styl hokeje, Rulíkův trenérský štáb vyznává spíše útočnější a pro diváky atraktivnější styl. „Je to takový víc český, víc naše. Aktivnější hokej je nám asi trošičku bližší, a to i pro diváky. Myslím si, že mají radši, když jdete na led vyhrát a ne, že jdete neprohrát,“ porovnával Kovář.

Atmosféra v kabině zůstává stejná. Je ale zajímavé sledovat, když třeba Tomáš Plekanec jako bývalý spoluhráč radí nyní Kovářovi při buly. „Když už tady jsou kluci, se kterými jste hráli, tak to začíná být těžší,“ smál se Kovář s narážkou na svůj věk. „Znám tak možná spíš je než některé spoluhráče. Ale ne, je to dobrý. Když má člověk dobrý vztah s trenéry a lidmi okolo, je to každopádně příjemnější,“ uvedl Kovář.

Na domácím mistrovství světa už si v minulosti zahrál. A rád by si to v květnu zopakoval. „Samozřejmě všichni, co jsou tady, tak by na turnaji chtěli být. Měl jsem štěstí, že jsem si to užil už roce 2015. Vím, jaké to bylo. Je to samozřejmě zase lákadlo,“ řekl Kovář.

O tom, jak moc těžký bude boj o nominaci na letošní šampionát, nechtěl spekulovat. „Vůbec nevím. Nechci odhadovat, sami dobře víte, jak to je. Záleží i na tom, kolik hráčů bude schopno přijet z Ameriky. Já se musím soustředit na to, abych udělal dobrý turnaj, dojem a řekl si o šanci. Nic jiného nepřipadá v úvahu,“ prohlásil Kovář.

Podíl
Exit mobile version