Aktual.: 30.12.2024 05:25
Brno – Prázdné místo mezi rozdrobenou samosprávou s více než 6000 malými obcemi a státem centralizovaným v Praze zaplnily kraje podle politologa Michala Pinka jen zčásti. Nepoměr ve velikosti krajů vedl k tomu, že některé jsou funkčními celky, zatímco jinde se objevují takzvané vnitrozemské periferie, kde jsou okrajové části regionu opomíjené. Při vzniku krajů před 25 lety chyběla jasná odpověď na otázku, co mají kraje vlastně zajišťovat, řekl odborník z Masarykovy univerzity v rozhovoru s ČTK.
Při rozdělení země se v minulosti mluvilo o třech úrovních. „Jednou z nich bylo vytvoření 35 celků, kdy by se spojily dva tři okresy. V takovém případě by se asi lépe zajistila třeba zdravotní péče. Nebo bychom obnovili samosprávné Čechy, zemi Moravskoslezskou a k tomu by byla metropolitní oblast Praha. V tu chvíli můžeme mít třeba propojenější dopravní obslužnost, integrovaný záchranný systém nebo sjednocenější vzdělávaní,“ uvedl Pink.
Vzniklo nakonec 13 krajů a hlavní město, které se svým postavením rovná kraji, ale krajské volby se v Praze nekonají. Podle politologa to vedlo nejen k rozdílnému fungování právě třeba záchranné služby či škol, ale i ke vzniku vnitrozemských periferií.
Jejím příkladem je oblast Malé Hané, kde spolu sousedí obce z Jihomoravského, Pardubického i Olomouckého kraje. Třeba z Jevíčka na Svitavsku je to ale do Pardubic téměř 100 kilometrů. „Z hlediska kvality silnic nebo zdravotní péče je tato oblast zanedbaná, pro každý kraj je to totiž okraj a vedení se o tyto lokality tolik nezajímá. Problematické je i spojení veřejnou dopravou, kdy na sebe vlaky nebo autobusy nemusí navazovat,“ řekl politolog.
Současná krajská samospráva tak podle něj nevyřešila palčivá témata spojená se spádovostí. Kromě toho znamenala také vznik velkého byrokratického aparátu. „Česká republika s deseti miliony obyvatel je na evropské poměry spíše malou zemí, kde by bylo možné řadu věcí řešit více centralizovaně. Zvlášť v době digitalizace,“ poznamenal odborník.
Co se týče nerovnosti mezi kraji, vnímá Pink největší problém z hlediska volebního systému a zastoupení na krajské úrovni. „V Jihomoravském, Středočeském a Moravskoslezském kraji potřebuje zastupitel na mandát získat zhruba třikrát více hlasů než zastupitel v Karlovarském nebo Libereckém kraji. V malých krajích je málo voličů, ale přesto tam mají zastupitelstva 45 členů, měla by mít tak 20. Nebo na jižní Moravě by s ohledem na populaci mělo být zastupitelů ne 65, ale 120,“ dodal.
Naopak jako přínos krajů vnímá Pink vznik další úrovně, která produkuje politiky. Kladně hodnotí také středně velké kraje, které se dobře starají o svůj majetek a například silnice spravují efektivněji s lepším citem pro místní podmínky. Jednodušší a flexibilnější je podle něj také veřejná doprava uvnitř kraje.
