Aktual.: 12.07.2025 19:57
Karlovy Vary – Velkou cenu v hlavní soutěži karlovarského filmového festivalu dostal snímek Raději zešílet v divočině. Za dokument o dvou neustále se hašteřících bratrech-dvojčatech žijících podivínským způsobem na zchátralém statku mimo civilizaci převzal režisér Miro Remo Křišťálový glóbus z rukou výkonného ředitele festivalu Kryštofa Muchy, uměleckého ředitele Karla Ocha a švédského herce Stellana Skarsgaarda. Velká cena hlavní soutěže je spojená s odměnou 25.000 dolarů (asi 600.000 korun) a patří rovným dílem režisérovi a producentovi filmu.
Moderátor včera Marek Eben v úvodním projevu připomněl zesnulého prezidenta festivalu Jiřího Bartošku. „Věta, kterou jsem slyšel nejčastěji, byla: Bude to smutné kvůli Jirkovi Bartoškovi. Musím říct, že to nebylo smutné právě kvůli Jiřímu Bartoškovi. Každý by si přál, aby po něm zůstal nějaký odkaz. Pokud byl byl takový, že se při vzpomínce vloudí úsměv, už to by byl dar,“ uvedl Eben. Přítomné poté dojala promítnutá festivalová znělka věnovaná Bartoškovi. V duchu jeho odkazu se neslo i následné předávání cen. V hledišti mezi diváky třetím rokem nechyběl prezident Petr Pavel.
V hlavní soutěži porota posuzovala 12 snímků. Cenu za režii udělila souběžně dvěma filmům zastupujícím opačné přístupy k řemeslu. Francouzský režisér Nathan Ambrosioni podle poroty ve svém dramatu Z lásky prokazuje vyzrálost, soucit a vytříbenost, která není v jeho věku běžná. Litevský filmař Vytautas Katkus v celovečerním debutu Návštěvník podle poroty plně využívá tvůrčí svobody, kterou si režisér může dovolit u prvního filmu.
Zvláštní cenu poroty spojenou s odměnou 15.000 dolarů (asi 360.000 korun) dostal snímek Bezpráví. Film íránského režiséra a autora scénáře Sohejla Bejraghího je podle poroty odvážným počinem, jehož děj zrcadlí statečnost, která byla potřeba při jeho natáčení v samotném Íránu. Režisér přítomné vyzval k potlesku pro všechny statečné íránské ženy.
Výkon norské herečky Pii Tjeltaové ve filmu Neříkej mi mami jí vynesl Cenu za ženský herecký výkon. Cenu za mužský herecký výkon získal Alex Brendemühl za roli otce mladé ženy, která se stala obětí sexuálního napadení ve španělském filmu Až se z řeky stane moře.
Zvláštní uznání dostala Kateřina Falbrová za subtilní herecký výkon ve filmu Sbormistr režiséra Ondřeje Provazníka. Diváckou cenu deníku Právo získal zahajovací snímek festivalu, kterým byl dokument o Jiřím Bartoškovi Musíme to zarámovat!.
V soutěži Proxima si Velkou cenu a finanční odměnu 15.000 dolarů odnesl bangladéšský film Písečné město režiséra Mahdeho Hasana. Zvláštní cenu poroty soutěže Proxima a 10.000 dolarů získal snímek Mapy zmizelých, v němž kolumbijský režisér Federico Atehortúa Arteaga ukazuje cynickou latinskoamerickou ekonomiku postavenou na utrpení, smrti a mizení lidí.
Zvláštní uznání soutěže Proxima získala belgická road movie Před a po režiséra Manoëla Duponta vyprávějící o cestě na transplantaci vlasů do Turecka.
Vedle hlavní soutěže je Proxima druhou festivalovou soutěžní sekcí. Je prostorem pro filmaře čekající na objevení i pro renomované autory hledající nové definice své tvorby.
Křišťálový glóbus za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii na závěr festivalu převzal švédský filmový a divadelní herec Stellan Skarsgaard. Cenu prezidenta filmového festivalu Karlovy Vary za mimořádný přínos české kinematografii dostal střihač Jiří Brožek.
Letošní 59. ročník mezinárodního filmového festivalu začal 4. července po třiceti letech poprvé bez Jiřího Bartošky. V zaplněném Velkém sálu hotelu Thermal se otevření neslo v duchu vzpomínek na dlouholetého prezidenta festivalu, který zemřel 8. května. Bylo mu 78 let, několik let bojoval s rakovinou.
Ceny prezidenta MFF Karlovy Vary během festivalu osobně převzali americký herec Peter Sarsgaard, lucemburská herečka Vicky Kriepsová a americká herečka Dakota Johnsonová. Budoucí podobu této ceny pořadatelé řeší.
Filmový festival v Karlových Varech letos nabídl přes 130 hraných i dokumentárních celovečerních i krátkých filmů. Příští rok se 60. ročník festivalu uskuteční 3. až 11. července.
Křišťálový glóbus za mimořádný umělecký přínos převzal Stellan Skarsgaard
Křišťálový glóbus za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii na závěr karlovarského festivalu převzal Stellan Skarsgaard. Švédský filmový a divadelní herec, který přijel do Karlových Varů ve čtvrtek, na festivalu představil film Citová hodnota. Snímek režiséra Joachima Triera, v němž Skarsgaard hraje hlavní roli kdysi slavného režiséra Gustava, získal Velkou cenu na letošním filmovém festivalu v Cannes, je považován za vážného kandidáta na Oscara. Čtyřiasedmdesátiletý Skarsgaard v něm podle filmových kritiků předvádí jeden ze svých nejlepších výkonů.
Film zamíří po české předpremiéře ve Varech do široké distribuce. Skarsgaard byl hostem karlovarského festivalu i v roce 2002, kdy doprovodil uvedení filmu Na miskách vah režiséra Istvána Szabóa. Rodák z Göteborgu, který hrál v několika filmech režiséra Larse von Triera, ve snímku Miloše Formana Goyovy přízraky ztvárnil hlavni roli malíře Goyi. S režisérem Václavem Marhoulem natočil filmovou adaptaci románu Jerzyho Kosińského Nabarvené ptáče, která byla uvedena na festivalu v Benátkách. V Česku natáčel i sportovní snímek Borg/McEnroe. Předtím se objevil v jedné z vedlejších rolí filmové adaptace románu Milana Kundery Nesnesitelná lehkost bytí, kterou režíroval Philip Kaufman.
Jeden z nejvýznamnějších evropských filmových a divadelních umělců Skarsgaard má za sebou desítky rolí v evropských i hollywoodských filmech a spolupracoval také s režiséry Denisem Villeneuvem (Duna) či Davidem Fincherem (Dívka s dračím tetováním). Diváci ho znají také z diváckých hitů Mamma Mia! nebo marvelovských trháků Thor a Avengers. Ztvárnil velitele sovětské ponorky v dramatu Hon na ponorku nebo profesora matematiky v psychologickém snímku Dobrý Will Hunting. Objevil se i ve dvou částech Pirátů z Karibiku nebo v minisérii HBO Černobyl.
Skarsgaard je známý svými otevřenými společenskými názory. Veřejně například kritizuje náboženský extremismus a není nadšený z loňského vstupu své země do NATO. „Svět nás dříve vnímal jako velmi bohatou zemi se šťastnými obyvateli. A samozřejmě coby neutrální stát. Od té doby, co jsme v Alianci, jsme po vzoru celé Evropy zdvojnásobili rozpočet na zbrojení. Všichni křičí, že musíme zabíjet, zabíjet, zabíjet,“ uvedl pro britský deník The Guardian otec osmi dětí.
Cenu prezidenta MFF za mimořádný přínos české kinematografii dostal Jiří Brožek
Cenu prezidenta filmového festivalu Karlovy Vary za mimořádný přínos české kinematografii dostal za velkého aplausu přítomných střihač Jiří Brožek. Na festivalu uvedl v Městském divadle snímek Smrt krásných srnců, na kterém nyní osmasedmdesátiletý Brožek spolupracoval s režisérem Karlem Kachyňou.
„Chtěl bych pozdravit všechny režiséry a režisérky za to, že se mnou pracovali. A na závěr za cenu Jirkovi Bartoškovi,“ uvedl v krátké děkovné řeči Brožek, kterou adresoval i zesnulému prezidentovi karlovarského festivalu Jiřímu Bartoškovi.
Oceněný Brožek během působení na Barrandově propůjčil střihačské umění řadě zásadních snímků české kinematografie a spolupracoval s předními domácími režisérskými osobnostmi. Mezi nimi byl například Jiří Menzel, u nějž je kromě filmů Postřižiny, Slavnosti sněženek, Konec starých časů nebo Obsluhoval jsem anglického krále podepsán pod střihem komedie Vesničko má středisková nominované na Oscara. Dále spolupracoval s Věrou Chytilovou, Dušanem Kleinem nebo Jaroslavem Soukupem.
„Když jsme se špičkovali, říkal, že jsou dvě věci, které se mu v životě nikdy nestanou. První, že bude děkanem FAMU, se naplnila. Druhá, že se nikdy nestane legendou… má smůlu, je legendou, ať chce nebo ne,“ uvedl pro časopis Reflex režisér Vladimír Michálek, se kterým Brožek spolupracoval na filmu Je třeba zabít Sekala.
Absolvent pražské FAMU Brožek je devítinásobný držitel ceny Český lev, poprvé získal toto ocenění v roce 1994 za Krvavý román. Je podepsán pod více než stovkou českých filmů, televizních inscenací a seriálů. Je absolutním rekordmanem v počtu dosažených výročních cen České filmové a televizní akademie pro jednu profesi napříč všemi kategoriemi. Jeho první samostatnou střihačskou prací byl film režiséra Jaroslava Papouška Konečně si rozumíme.
