Komerční prezentace Aktual.: 19.12.2025 10:08
Moskva – Otázky týkající se ekonomiky se poprvé za téměř čtyři roky války Ruska proti Ukrajině dostaly mezi ty, které by se Rusové chtěli nejčastěji položit Vladimiru Putinovi. Ruský prezident bude dnes v přímém televizním přenosu odpovídat na dotazy novinářů a spoluobčanů. Podle průzkumu nezávislého střediska Levada by se na hospodářské potíže chtělo Putina zeptat osm procent dotázaných Rusů, což představuje třetí nejčastěji kladenou otázku, upozornil server The Moscow Times. Rusy zajímá například růst cen a důvody, proč vláda zvyšuje daň z přidané hodnoty.
Hlavní otázkou tří posledních let zůstává, kdy skončí válka, neboli „speciální vojenská operace“, jak Moskva nazývá tažení proti sousední zemi. O to se podle průzkumu zajímá 21 procent Rusů. Následuje problém životní úrovně, který trápí 16 procent dotázaných. Vyjadřují ho v otázce, kdy úřady zvýší důchody, mzdy a další dávky.
Šest procent dotázaných by chtělo vědět, zda klesnou úroky u hypoték, kdy skončí zdražování plateb za služby spojené s bydlením a kdy úřady opraví školy a byty. Pět procent lidí by zajímalo, kdy se Rusové začnou starat o svou zemi a kdy vláda začne plnit prezidentovy příkazy. Čtyři procenta dotázaných by položily otázky týkající se zdravotnictví, školství a penzijní reformy.
The Moscow Times upozornil, že údaje z prokremelské agentury FOM potvrzují, že počet Rusů obávajících se zhoršení životních podmínek v příštím roce dosáhl nejvyšší úrovně od roku 2022. Nyní je jich 17 procent. Podle Gallupova ústavu si téměř dvě pětiny Rusů stěžují na zhoršování hospodářské situace v jejich regionu. Pesimismus ohledně ekonomických vyhlídek dosáhl jedné z nejvyšších úrovní za 20 let průzkumů. Hůře Rusové hodnotili situaci jen během globální finanční krize v roce 2009 a v letech pandemie covidu-19, dodal portál.
Ruská společnost vstupuje do „fáze vážného rozčarování“, usoudila socioložka Jelena Koněvová. Lidé si podle ní dělají stále větší starosti se svou materiální situací, zhoršovanou inflací, jejíž míra od začátku války podle úředních statistik přesáhla 40 procent. Před dvěma lety si na zhoršení osobní finanční situace stěžovalo 15 procent dotázaných, nyní jich je 35 procent, upozornila expertka.
Po dvou letech hospodářského boomu vyvolaného válečným zbrojením se ruská ekonomika propadla: Hospodářský růst je téměř nulový, firmy snižují náklady pod vlivem vysokých úroků a celá odvětví, například automobilky či výrobci železničního zařízení, přecházejí na čtyřdenní pracovní týden a spotřebitelé si utahují opasky.
Kreml stane před volbou, zda si vybrat děla, anebo máslo, což na počátku války nemusel, domnívá se Elina Rybakovová z Petersonova institutu pro mezinárodní ekonomii se sídlem ve Washingtonu. Těžko si totiž lze představit, že by vláda dokázala udržet vojenské výdaje na nynější výši bez rozsáhlého a pro obyvatelstvo citelného seškrtání sociálních výdajů, dodala Rybakovová podle The Moscow Times.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
