Aktual.: 8.07.2025 06:30
Vrchlabí – Skupina archeologů dočišťuje základy zaniklé staré Kotelské boudy z první poloviny 18. století. Kolem je krkonošský prales a k nejbližší silnici půl hodiny chůze horským terénem. K pochopení, proč v nadmořské výšce 960 metrů pracují, je potřeba zapojit fantazii. Před 250 lety tady byly horské boudy a louky s pasoucím se dobytkem, řekl ČTK archeolog Univerzity Hradec Králové (UHK) Petr Hejhal. V současnosti zřejmě nejvýše položený archeologický výzkum v ČR končí. Nebyl by možný bez spolupráce se Správou Krkonošského národního parku (KRNAP). Objevené základy domu jsou v nepřístupné klidové oblasti národního parku.
„V 18. století byla oblast pod horou Kotel jedním z největších center budního hospodářství v Krkonoších. Stálo zde několik objektů, včetně staré Kotelské boudy,“ řekla ČTK archeoložka Správy KRNAP Olga Hájková. Věří, že vyhodnocení nálezů přinese více informací o funkci zkoumaných objektů i o způsobu organizace hospodaření v této oblasti.
Prvotním vodítkem pro archeology byla Mannova mapa z 18. století, která naznačovala přítomnost dnes již zaniklých horských bud. „Ty se podařilo v terénu přesně lokalizovat pomocí metody LIDAR (Light Detection and Ranging),“ sdělila ČTK Hájková. Jde o metodu laserového skenování používanou v nepřístupných oblastech.
Archeologický průzkum v místech Kotelské louky je společným projektem archeologů z UHK a Správy KRNAP. Začal v roce 2023 a cílem je vnést světlo do tzv. budního hospodářství v západních Krkonoších v 18. století, kdy většina této části hor patřila šlechtickému rodu Harrachů. V Krkonoších jde po 40 letech o první badatelský archeologický průzkum, který je na rozdíl od záchranných výzkumů předem plánovaný.
„Cílem výzkumu je potvrdit existenci dvou zaniklých bud zakreslených v Mannově mapě,“ řekl ČTK Hejhal. Průzkum má objasnit i využívání obou objektů. „Zatímco u objektu u Mechového jezírka se podařilo potvrdit obytnou funkci, tady pravděpodobně nikoli. Archeologický průzkum u prvního objektu probíhal v letech 2023 až 2024, u druhého letos,“ řekl ČTK Hejhal.
Na místě zaniklé boudy u Mechového jezírka archeologové našli střepy kuchyňské keramiky, fragmenty kachlů z kamen, zlomky okenních tabulek, dýmky a další věci. „Datování nálezů koresponduje s Mannovou mapou. Počet nálezů ukazuje na to, že se tam skutečně bydlelo, což nelze říci o objektu, kde stojíme,“ řekl ČTK Hejhal.
Sonda napříč zaniklou starou Kotelskou boudou má na délku asi deset metrů a na hloubku až metr, podobně na šířku. Objekt má obdélníkový půdorys zhruba 20 metrů krát osm metrů. Je orientovaný ve směru západ-východ. Bouda stála na plošině vzniklé úpravou příkrého svahu.
„Je to předchůdkyně nové Kotelské boudy, ta stála asi 300 metrů nad námi po svahu,“ řekl ČTK Hejhal. Podle něj starou Kotelskou boudu tvořily chlévy ve východní části objektu, z nichž se dochovaly části kamenných zdí. Z větší, západní části, kterou probíhá sonda, se nad zemí nic nedochovalo. „V této části jsme objevili vrstvu, kterou interpretujeme jako podlahu. Na severní straně objektu jsme zachytili pozůstatky kamenných podezdívek, na kterých mohla sedět konstrukce z trámů. Předpokládáme, že se jednalo o roubenou stavbu,“ řekl ČTK Hejhal.
V porovnání s průzkumem objektu u Mechového jezírka mají archeologové ze staré Kotelské boudy minimum nálezů, pouze nepočetné fragmenty kuchyňské keramiky. „Možná šlo pouze o výrobní objekt, kde lidé nebydleli, kde měli ustájený dobytek. Nabízí se i vysvětlení, že z nějakého důvodu objekt cíleně vyklidili. Mohlo to souviset s výstavbou novějšího objektu,“ řekl ČTK Hejhal.
Zkoumané osídlení Kotelské louky spadá do první poloviny 18. století, tehdy Kotelská louka končila zhruba na úrovni zkoumaného objektu. „Nic staršího jsme v této lokalitě neobjevili. Oba objekty byly s největší pravděpodobností využívané sezonně, na zimu se lidé stahovali do údolí. Ve druhé polovině 18. století se louka rozšířila po svahu nahoru a osídlení se přesunulo na novokotelskou boudu. Bouda u Mechového jezírka a starokotelská bouda zanikly,“ řekl ČTK Hejhal.
Vznik budního hospodářství v Krkonoších souvisí se změnami hospodářského využívání Krkonoš v 17. a 18. století, kdy se hlavním zdrojem obživy horalů stala pastva dobytka. Zmenšila se tím rozloha lesů a vytvořil se současný ráz krkonošské krajiny. Typickými projevy budního hospodářství byl chov dobytka, výroba mléčných produktů a sušení sena. „Nejprve horalé stavěli jednoduché dřevěné přístřešky na lesních mýtinách, později z nich vznikaly větší boudy, a to buď letní, obývané jen sezonně, nebo zimní, obývané celoročně,“ řekla ČTK Hájková. Boudy vznikaly od poloviny 17. století, stará Kotelská bouda v první polovině 18. století a na přelomu 18. a 19. století tzv. nová Kotelská bouda, která zanikla začátkem 20. století.
Majitelé panství stavění bud podporovali, protože to byl pro ně další zdroj zisku. Odlesněné plochy kolem alpínské hranice lesa dosáhly rozlohy až 1000 hektarů, což později zapříčinilo značné vodohospodářské problémy a erozi půdy. Pastva byla proto koncem 19. století omezena a poté nad horní hranicí lesa zcela zakázána.
Archeologický výzkum na Kotelské louce, na české poměry v extrémním horském terénu, se od těch běžných v podhůří podle archeologů příliš neliší. „Snad jen logistikou. Vše potřebné jsme si sem museli dotáhnout na zádech, abychom si pak vše také odnesli. Cesta sem nahoru po překonání nemalého převýšení trvá asi půl hodiny. Jsme v KRNAP, proto je také nezbytné uvést zkoumané místo do původního stavu,“ řekl ČTK Hejhal. Archeologové mohli také pracovat v omezeném počtu.
„Snaží se pracovat nedestruktivním způsobem, koneckonců jsme v nejpřísněji chráněné oblasti Krkonoš, což s sebou přináší vyšší nároky na pracovní postupy. Příkladem jsou tyto vypreparované kořeny stromu, které vedou ve vzduchu napříč archeologickou sondou a nebyly porušeny,“ řekl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.
Podle něj by nebyl průzkum možný bez udělení výjimky ze zákona o ochraně přírody a krajiny. „Tato lokalita je sice v klidovém území, ale poznání historického kontextu je i pro ochranu přírody zásadní,“ řekl ČTK Drahný. Kotelskou louku si později příroda vzala zpět, nastoupila lesnická činnost a nyní je tu krkonošský, několik desítek let starý bezzásahový les.
