Aktual.: 19.06.2026 13:19
Havana – Kubánský parlament ve čtvrtek večer schválil rozsáhlé ekonomické reformy, které mají pomoci zemi v krizi, jejíž hospodářství je přes 60 let centrálně řízené komunistickou vládou. Zahrnují zejména rozšíření soukromého podnikání, podporu zahraničních investic, změny v zemědělství, otevření zahraničního obchodu pro soukromé firmy i větší autonomii obcí. Jde o největší změny za několik dekád, pro něž ale nebyl stanoven harmonogram, napsala agentura AFP. Někteří ekonomové ale pochybují, že se změny budou mít rychlý účinek, a opoziční server CiberCuba vyjádřil obavy, že státní podniky, které se mají přeměnit na akciové společnosti, jen přejdou do rukou představitelů současného režimu.
„Pozveme zahraniční franšízy rychlého občerstvení, aby investovaly na Kubě,“ řekl premiér Manuel Marrero ve čtvrtek, tedy den poté, co na 180 opatření schválil ústřední výbor komunistické strany, jediné povolené strany v zemi. Dodal, že vláda povolí například řetězce restaurací či kaváren provozované soukromými společnostmi.
Premiér Marrero ale zdůraznil, že jde pouze o ekonomické změny. „Jde o reformy k nápravě chyb, ale stále budeme bránit socialismus,“ řekl také prezident Miguel Díaz-Canel po hlasování parlamentu, který kvůli reformám mimořádně zasedl, zatímco obvykle se schází jen dvakrát do roka. Liberální tržní opatření podpořil i dlouholetý kubánský vůdce Raúl Castro, který v 95 letech už nemá sice žádnou politickou funkci, ale stále patří k nejvlivnějším postavám režimu.
„Jde o nejhlubší ekonomické reformy vyhlášené za téměř 70 let, od vítězství revoluce v roce 1959,“ řekl AFP kubánský ekonom Daniel Torralbas žijící v Londýně. Podle něj nejde jen o kosmetické změny. Jejich výsledky se ale projeví spíš až ve střednědobém horizontu. „Některá opatření lze přijmout okamžitě, ale jiná budou vyžadovat více času, například přilákání zahraničních investorů,“ dodal.
Překážkou pro rychlý příliv zahraničních investic může být špatná infrastruktura i nedůvěra v místní instituce, míní rovněž kubánská ekonomka Tamarys Bahamondeová z Americké univerzity ve Washingtonu. Podle Torralbase bude také nutná normalizace vztahů Havany se Spojenými státy, které na karibský ostrov uvalily od 60. let minulého století řadu sankcí. A zatím není jasné, zda tržní reformy Washingtonu postačí k tomu, aby sankce rušil. USA se jimi totiž přes 60 let snaží o pád kubánského režimu.
První soukromé firmy od vítězství socialistické revoluce v roce 1959 povolila kubánská vláda na Kubě až v roce 2021, šlo ale jen o malé a střední podniky, jimž vláda omezila okruh odvětví podnikání a se zahraničím jim dovolila obchodovat jen přes státní firmu. Před rokem 2021 mohli na Kubě podnikat pouze jednotlivci jako živnostníci a i oni mají omezená pravidla i šíři odvětví. Na základě nových reforem budou moci vznikat i soukromé společnosti s více než sto zaměstnanci a jeden podnikatel bude moci založit více než jednu firmu.
Zahraniční investoři už nebudou moci na Kubě podnikat jen prostřednictvím společných firem se státem. Investovat tam budou moci i Kubánci žijící v zahraničí, což jsou často oponenti režimu. Budou si rovněž moci s povolením „případ od případu“ kupovat nemovitosti, a to i v turisticky atraktivních oblastech. Z cestovního ruchu, který byl před pandemií covidu-19 motorem kubánské ekonomiky, má dosud příjmy hlavně konglomerát GAESA, formálně spravovaný armádou, ale fakticky ovládaný rodinou Castrů.
Velké státní podniky se v rámci reforem mají změnit na akciové společnosti. Podle serveru CiberCuba si ale tyto akcie zřejmě sami manažeři firem, čili představitelé současného režimu.
Soukromé firmy budou moci podnikat i v bankovnictví, stavebnictví či průmyslu. Parlament schválil také účast soukromého i cizího kapitálu v dovozu a prodeji paliv, takže čerpací stanice už nebudou výhradně státní, napsal server CiberCuba. Podle AFP chce vláda také zavést daňové úlevy na investice do obnovitelných zdrojů energie. Solární panely se v posledních dvou letech v zemi rozšířily kvůli častým výpadkům dodávek elektřiny.
Zemědělská půda zůstane ve vlastnictví státu, ale podle AFP bude moci být využívána soukromými společnostmi v lesnictví, agroturistice či pro produkci tabáku na základě smluv o pronájmu na dobu neurčitou.
Desetimilionová Kuba se už řadu let potýká s ekonomickou krizí, v obchodech je nedostatek základního zboží i léků a zemi sužují čím dál častější výpadky elektřiny, což často znamená i zastavení dodávek vody. Tuto krizi letos bezprecedentně zhoršilo americké ropné embargo. Kubánská vláda už v lednu vyhlásila sérii restriktivních opatření – paliva totiž není dost na dopravu lidí do práce či pro svoz odpadu, ale ani pro zásobování obchodů. Nemocnice od té doby provádějí jen akutní operace a výpadky elektřiny trvají každý den řadu hodin, někdy až 20.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
