Aktual.: 6.11.2025 11:15
Ängelholm (Švédsko) – Hokejový útočník Dominik Kubalík se po úspěšné sezoně v týmu Ambri-Piotta nedočkal návratu do NHL, o to více si ale nyní užívá novou štaci ve Švýcarsku. V Zugu, kde podepsal třicetiletý kanonýr dvouletou smlouvu, patří opět mezi nejlepší střelce i nejproduktivnější hráče soutěže. V klubu je navíc součástí česko-slovenské skupinky. Působení na nové adrese si v rozhovoru s novináři pochvaloval.
„Zázemí je na podobné úrovni, protože v Ambri jsme měli novou halu, ale mentalita je v Zugu jiná. V tom smyslu, že v Zugu vědí, jaké to je vyhrávat,“ připomněl Kubalík dva tituly z nedávné doby (2021 a 2022). „Přesně proto jsem sem šel. V Ambri nebyla vidina, že bychom mohli hrát o titul nebo aspoň dojít v play off někam daleko.“
V novém působišti se cítí dobře. „Vždycky v novém klubu chvilku trvá, než si to sedne. Je nás tam ale spousta Čechů, o to bylo vše snazší. A po ne úplně skvělém začátku už si to sedlo a sbíráme body. Užívám si, že se nám teď docela daří. A věřím, že po reprezentační pauze s návratem několika zraněných hráčů do sestavy budeme ještě silnější,“ řekl Kubalík.
Mezi jeho spoluhráče patří Jan Kovář, jenž vede tým už pátou sezonu v roli kapitána, další útočník Daniel Voženílek a obránce David Sklenička. „Honza Kovář s Danem Voženílkem se o nás nové kluky postarali a vše nám ukázali. Všechno si to sedlo a je fajn mít v kabině takovou zábavu s českými vtípky a narážkami,“ pochvaloval si Kubalík.
„Navíc tam máme i Slováka Tomáše Tatara, jehož bereme jako polovičního Čecha. Jsme takový menší Pittsburgh v Zugu,“ smál se Kubalík s připomínkou „české mafie“ ze sezony 2000/01, během níž za Penguins nastoupilo jedenáct Čechů. „Při nějaké větší společné debatě se bavíme i mezi sebou anglicky, aby nám kluci rozuměli, ale jinak je čeština v kabině hodně slyšet,“ ujistil Kubalík.
V Zugu se mu líbí i mimo mantinely. „Moc hezké město, navíc je to kousek do Curychu i Lucernu, je tam pořád co dělat. V Zugu navíc žije a pracuje dost Čechů. Několikrát se mi třeba v restauracích stalo, že jsem si objednával česky nebo slovensky. Až je to občas nebezpečné. Třeba když jsme říkali, kdy nám tak asi přinesou jídelní lístek. A pak jsme slyšeli: No jo, vždyť už běžím!“ líčil s úsměvem Kubalík. „Ale vážně – zrovna v tomhle ohledu je to velmi příjemné.“
Ve smlouvě měl klauzuli o možnosti návratu do NHL, ale nedočkal se. „Nepřišla žádná nabídka, která by mi dávala smysl. Byla jen možnost zkušebního kontraktu, ale o tom jsem ani neuvažoval. Samozřejmě jsem doufal, že by se dveře do NHL ještě mohly otevřít, ale bohužel to nevyšlo,“ řekl.
Nejlepší střelec a nejproduktivnější hráč základní části minulého ročníku má po 20 zápasech na kontě stejný počet bodů za 11 branek a devět asistencí. Z toho dvakrát se gólově prosadil koncem září na ledě svého bývalého zaměstnavatele.
„Nebylo to nic příjemného vrátit se tam jako soupeř, neužil jsem si to. Byl jsem do zápasu emočně vázaný, spoustu lidí v Ambri znám. Ten klub je spíš takový rodinný a nebylo úplně příjemné hrát proti nim. Asi 56 minut jsem neměl absolutně nic, ani střelu na bránu. A pak mi to tam napadalo. Góly jsem ale pochopitelně neslavil. Mám nějaký respekt k týmům, za které jsem hrál. Udělali pro mě maximum, tak nebyl důvod slavit,“ připomněl Kubalík.
Velkým lákadlem je pro hráče olympijský turnaj v únoru v Miláně, kde se pod pět kruhů vrátí po 12 letech hvězdy z NHL. „Samozřejmě, větší lákadlo asi v hokeji není. Jsem hrozně rád, že jsem tady v reprezentaci. A o motivaci v souvislosti s olympiádou se ani nemusíme bavit. Ale abych počítal, kolik se tam tak dostane útočníků z Evropy, to ne. Vím, že naše situace v NHL je jiná než před několika lety, ale všem klukům, kteří v ní působí, to přeju,“ řekl Kubalík.