Komerční prezentace Aktual.: 29.11.2024 12:52
Praha – Ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (za STAN) by chtěl změnit vnímání nájemného bydlení ve společnosti jako druhořadého před preferovaným bydlením ve vlastním domě či bytu. Nájemné podle něj představuje řadu výhod. Přestože v současnosti většina lidí dává přednost bydlení ve svém majetku, ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) by tento trend rádo obrátilo. Na tiskové konferenci k dostupnosti bydlení to Kulhánek řekl novinářům.
Jedním z úkolů MMR podle Kulhánka bude změnit způsob myšlení společnosti a jejich pohled na to, že nájemné bydlení není druhořadé, ale přináší řadu výhod, včetně flexibility. „Za tu dobu, co se o bydlení zajímám, jsem zjistil, že je strašně odlišný pohled v ČR na vlastnictví bytu a nájemné bydlení. Pohled velmi výrazně preferuje byty vlastnit, v dalších evropských zemích je poměr jiný,“ uvedl ministr.
Podle posledních dat Eurostatu v roce 2022 v ČR bydlelo v nájmu 23 procent lidí, meziročně o necelé dva procentní body více. V Evropské unii byl průměr zhruba 31 procent, například ale v Německu byl podíl nájemníků 53,5 procenta a v Rakousku téměř 49 procent. Například Asociace nájemního bydlení, která zastupuje hlavně české institucionální nájemce, dříve odhadovala, že v roce 2030 bude bydlet v ČR v nájmu kolem čtvrtiny lidí.
Ke změně myšlení lidí by měla podle Kulhánka vést také větší dostupnost nájemních bytů, k čemuž by podle něj měl sloužit i dotační program na podporu výstavby cenově dostupných obecních nájemních bytů. Podporu ze Státního fondu podpory investic (SFPI) lze využít na novostavby, stavební úpravy nebo přístavby. Příjem žádostí z programu byl spuštěn 1. října. SFPI ve spolupráci s MMR momentálně zpracovává zhruba 44 žádostí za zhruba 2,5 miliardy Kč na výstavbu dostupného obecního nájemního bydlení. Mělo by z nich vzniknout 725 bytů.
Z dat poradenské společnosti Deloitte vyplývá, že průměrné nájemné v České republice v letošním třetím čtvrtletí vzrostlo proti předešlému čtvrtletí o 1,6 procenta. Metr čtvereční se pronajímal zhruba za 310 korun. Nárůst cen byl ve všech velkých českých městech. Nejvíce mezičtvrtletně zdražilo nájemné v Olomouci, a to o 5,7 procenta. Nejnižší nárůst zaznamenal Zlín, kde se nájemné průměrně zvýšilo o necelé procento.
Průměrná česká domácnost vydá podle dat MMR na nájem bytu 26 procent svého ročního příjmu. Mezi jednotlivými regiony se podíl liší. Největší podíl na bydlení vydají lidé v Praze a v méně prosperujících krajích, jako je Moravskoslezský, Ústecký a Liberecký. Více než pětina domácností vnímá náklady na bydlení jako velkou zátěž. Nadměrnými výdaji na bydlení je ohroženo 40 procent nízkopříjmových domácností, téměř 36 procent nájemníků a přes 30 procent samoživitelů. Na nákup vlastního průměrně velkého bytu potřebují domácnosti pět ročních platů.
