Od Želvy po Kaťata. Otec českého bigbítu Petr Janda slaví osmdesátku

Zatímco neodmyslitelný frontman letos slaví osmdesáté narozeniny, jeho kapela bude mít narozeniny příští rok. Rovněž úctyhodné šedesáté.

V šedesátých letech Olympic alby Želva a Pták Rosomák definoval českou bigbítovou písničku, v sedmdesátých letech po tvůrčí stránce tápal, ale v osmé dekádě se nadechl a ožil s koncepční trilogií Prázdniny na Zemi, Ulice a Laboratoř a hity jako Jasná zpráva, Okno mé lásky, Já a dalšími. Začátkem devadesátek to vypadalo na rozchod, „skončili jsme, jasná zpráva,“ zpíval před dojatým publikem v prosinci 1992 v Lucerně Petr Janda a myslel to vážně. Bez hraní byl ale jako bezruký a Olympic se o dva roky později vrátil. Od té doby jeho vlak, co nikde nestaví, nevykolejil, ani když se musel vypořádat se smutným odchodem někoho z pasažérů.

Želva na práškách

Řeč je o Jandově Olympiku. Natolik je s ním kytarista, zpěvák, skladatel, a je-li potřeba, rovněž textař, bytostně spjatý, u zrodu kapely nebyl. Zakládajícím člen skupiny, původně nazvané Karkulka, což byl akronym pro Karlínský kulturní kabaret, byl Miloslav Růžek, Petr Janda do sestavy přibyl až později. Raný Olympic fungoval jako doprovodná kapela Pavla Bobka, Mikyho Volka nebo Yvonne Přenosilové.

Pod vlivem The Beatles přežitý model „sólový zpěvák plus doprovodná kapela“ opustil a vyprofiloval se jako soběstačné těleso s leaderem Petrem Jandou. První klasickou sestavu kromě něj tvořili kytarista Ladislav Klein, baskytarista a originální textař Pavel Chrastina, bubeník Jan Antonín Pacák a pianista Miroslav Berka.

Průlomovou písničkou byla Dej mi víc své lásky, pak už autorský tandem Janda/Chrastina chrlil jeden hit za druhým: Snad jsem to zavinil já, Želva, Pták Rosomák nebo legrácky jako Svatojánský happening. Petr Janda se záhy etabloval jako skvělý kytarista a zručný skladatel s neomylným čichem na chytlavou melodii.

I v dobách, kdy Olympic z mnoha důvodů potlačoval rockový fundament, což se týká především sedmdesátých let, kdy kapelu opustil textař Chrastina. S ním skončila éra bláznivin typu Kamenožrouta zeleného nebo Psychiatrického prášku, ale Janda i tak dokázal přijít s hity jako Bon soir mademoiselle Paris, Dynamit nebo Otázky.

Gotický karneval

Nejhůře se skupině po umělecké stránce vedlo v období alba 4, z roku 1974, kdy v sestavě figuroval baskytarista Jiří Korn. Jedna písnička Olympiku z těch časů ale za zmínku stojí – Karneval. Téhle v původní verzi právem zapomenuté věci se o osmnáct let později na tributní desce Dej mi víc… Olympic ujalo jihlavské XIII. století a z podivného kočkopsa stvořilo velebnou goticko-romantickou hymnu, v níž původní text dostal úplně nový náboj. Je to jeden z největších hitů v repertoáru „třináctky“ a případ toho, kdy coververze zcela zastíní originál. Oblibou i kvalitou.

Důležitým okamžikem pro kariéru Olympiku byl příchod baskytaristy Milana Brouma. Rocker a vynikající hráč kapelu nakopl, ožil i Petr Janda a do osmé desetiletky vešel s hlavou plnou odhodlání a nových nápadů. V Broumovi našel spolehlivého parťáka a oporu v časech, kdy Miroslav Berka, založením dřevní rokenrolový pianista, bojoval se syntezátory a trucující popař Petr Hejduk okázale odmítal jakoukoliv účast na novém repertoáru a nutil kapelníka, aby mu party bicích rozepisoval do not.

Nic z toho ale rozjetého Jandu nemohlo zastavit. Trojice komponovaných projektů Prázdniny na Zemi, Ulice a Laboratoř představila novou ambiciózní tvář Olympiku a písničky Okno mé lásky, Jasná zpráva, Já nebo Ulice kapele nabíraly novou generaci fanoušků, kteří nepamatovali časy Želev a Rosomáků a ani je nepotřebovali. Petr Janda k nim promlouval jiným jazykem, textovým i hudebním, kterému rozuměli a dokázali se s ním ztotožnit.

Sexistická kaťata

Někdy byla kapelníkova snaha přiblížit se soudobým trendům až úsměvná – třeba když v sobě objevil „metaláka“ a přišel s písničkami typu Jako tele na vrata nebo Ukaž, jak umíš rychle hrát. Na druhé straně je třeba přiznat, že českým metalovým skupinám pomáhal třeba v rámci projektu Rockmapa, který zahrnoval vydávání profilových kompilačních alb a stejnojmenný televizní pořad.

Petr Janda společně s Milanem Broumem tvoří páteř kapely dodnes. Musel se vyrovnat se smrtí Miroslava Berky a Milana „Ferdy“ Peroutky, bubeníka, který do kapely přišel za rovněž již zesnulého Petra Hejduka. V roce 2020 Olympic kvůli zdravotním problémům opustil klávesista Jiří Valenta a na jeho místo nastoupil Pavel Březina.

S ním v sestavě Petr Janda po letech všechny zaskočil albem Kaťata. Spíše než razantně přitvrzená hudební složka se ale v tisku řešil na hraně nevkusu se pohybující obal a údajně sexistické texty. Nic z toho čerstvého osmdesátníka netrápí, spíš naopak. Pobaveně se usmívá, jak po tolika letech v branži dokáže ještě takto zvířit prach.

Komentář

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

Související články

Latest Posts