Vnj podmanivost zaizuj chvatn zbry konce svta s polrn z i blou tmou, j se probj s potomky, kter ek norsk kolka s jazykovou barirou. Ctm se tu klidn a vyrovnan, lovk se tu me nadechnout, i kdy vm, e kdyby zdej istotu a prostor chtl kad, tak u tu dvno nejsou, uznv.
Pesto ve svm vzkumu vedenm ve spoluprci s univerzitou v Oslo, v nm zkoum inky klimatickch zmn na ivot v Arktid, podvdom stran prv nvtvnkm, cizincm, kte se tu usadili a maj dojem, e nezapadaj; dokonce pro n organizuje kurzy nortiny, co by podle n mla dlat vlda.
Teze, e kad m prvo t, kde se mu zlb, a kad zem ho mus vtat s otevenou nru, postupn pronik do vech rozhovor, je vdkyn poizuje. Zpovd mstn uitelku, novinku, farku, studentku, tae, kter byl u zavrn dol, starostu, jen chce vybudovat msto bez emis, co jej realistitj manel, polrn ekolog, oznauje za pokrytectv.
Nvtvnci60 % Reie a scn Veronika Likov |
V druhm plnu se rod nenucen obraz kadodennosti v nejsevernjm mst svta, Longyearbyenu. Chlapci s tatnkem naden bo ledov kry, pes vstrahu zkouej olizovat ledov kov jako v Obecn kole a matka soud, e jednou budou vzpomnat na dtstv v Arktid, kter se mn, taje.
Vdycky znovu se vak vyprvn sto zpt k a naivnmu divu hrdinky, pro Norsko chce, aby picberky zstaly pevn norsk, doprovzenmu bojovnou angaovanost typicky alternativn generace.
Etiopsk astrofyzik, jen tady nenajde prci, tud ani bydlen, ji dovede a k pli, protoe mu neme pomoci, a teprve univerzitn kolega j pipomene, e nejste sociln pracovnice, nbr vzkumnk. Z domnlho prodovdnho dokumentu se tak stv osobit studie dozrvn.
