RECENZE: Saša a Václav Rašilovovi vedou svůj boj mezi pivními láhvemi

0
276

Fenomenální. Nekonečný. Obsesivní. Bulvární. Leckterými přídavnými jmény se dá ohodnotit šestidílný literární opus norského spisovatele Karla Oveho Knausgårda Můj boj, ve kterém se autor vypsal ze svého dosavadního života. Na třech a půl tisíce stran tu zásadní životní momenty tonou v plynoucí řece popisovaných banalit, autorova niterného nípání se a zažívané všednodennosti. Přese všechno však čtenář nedokáže odtrhnout zrak a musí číst dál; snad s pocitem, že se účastní něčeho velkolepého.

Severská obsese. Bratry Rašilovovy čeká vikingský boj s neupřímností

Divadelní sekce pražského kulturního centra MeetFactory se rozhodla s bezesporu výjimečným počinem evropské literatury tohoto století utkat. Dramaturg Matěj Samec spolu s režisérkou Petrou Tejnorovou zadaptovali první díl Knausgårdovy kontroverzní hexalogie nazvaný Smrt v rodině. A pro divadelní ztvárnění vybrali zásadní část knihy týkající se pohřbu autorova otce.

Náročné dílo se povedlo zatraktivnit krokem, kdy norské bratry Karla Oveho a Yngveho ztvárňují taktéž bratři – Saša a Václav Rašilovovi. Chvíli sedí spolu s diváky, aby následně jakoby vystoupili z auta a jali se zařizovat otcův pohřeb a především pak vstoupili do domu prarodičů, který otec-alkoholik stihl mnoha měsíci soustavného popíjení zcela znehodnotit. Před diváky se vlastně odehrává snad jediná vysloveně dějová linie knihy. Hlavní slovo má samozřejmě Saša v úloze vypravěče a pozorovatele děje. Knausgårdovy dlouhé monology dokáže dobře pointovat a v místech, kde autor sklouzává k detailnímu popisování zbytných obyčejností, Rašilov jakoby ztišuje hlas a drmolivě se noří do sebe.

Jeho bratr mu v úvodu spíše jen přizvukuje, časem se ale Václav dostává do centra dění a je Sašovi rovnocenným hereckým partnerem. Samotné české vydání prvního dílu je po celou dobu fyzicky přítomné. Oba bratři na knihu střídavě hledí, občas k ní mluví. Jako by zde nešlo ani tak o to, o čem se hraje, ale proč se to hraje. Proč se Knausgård rozhodl zdemolovat veškeré rodinné a přátelské vztahy? Proč mu vnitřní puzení nebo snad vidina slávy stály za to všechna tato roky budovaná jemná vlákna sociálního přediva přestřihat?

Hraje se tedy především o autorské výpovědi a o tom, co následuje poté. Že se oba bratři právě nacházejí v pohřební službě, hledí do otcovy mrtvolné tváře či se v domě za přítomnosti senilní babičky probírají hromadami odpadků a prázdných lahví, není důležité. Nebo spíše je to důležité stejně jako neurčitá, z geometrických tvarů poskládaná scéna v pozadí.

Můj boj 1

MeetFactory

premiéra 12. září 2020

režie: Petra Tejnorová

hrají: Saša Rašilov, Václav Rašilov

Hodnocení: 80 %

Tíhu a důsledky takové výpovědi dokládá i inscenátory přidaná Yngveho reakce v samém závěru, kterou pak doplňují slova přetištěná v programu: „Bylo velmi silné číst o sobě, cítit realitu,“ zazní mimo jiné.

Můj boj 1 doplňuje zhruba půlhodinové video, které divákům zpřístupní k zakoupené vstupence a kde se mohou seznámit s úseky první části knihy, které se k zesnulému otci vztahují. Pro celkový zážitek z večera to ale není nutné.

Bratři si v závěru podají ruce, divadelní Můj boj končí ve smířlivém gestu. Divák ale stejně z představení odchází s pocitem, jako by mu kdosi pichlavým pohledem provrtával záda. Třeba ona zasmušilá autorova tvář přísně hledící z každé obálky českého vydání Mého boje. 

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno