„Dnes ráno nás opustila blízká z nejbližších, naše nenahraditelná kolegyně a přítelkyně Ivana Hloužková. Čas jako by se zastavil. Jak popadnout dech, najít slova? Naše láska i myšlenky plné vděčnosti za společný čas letí v těchto minutách za Tebou, Ivanko. Kéž Tě dostihnou v pokoji. Hlubokou soustrast celé Tvé rodině a všem, jimž jsi byla – a navzdory všemu zůstáváš – blízko,“ napsali její kolegové na webu Divadla Husa na provázku.
Ivana Hloužková na Provázku aktuálně hrála v mnoha představeních, například Hráč, Vitka, Mein Švejk, Raději zešílet v divočině, Čerwuiš. S Dušanem Hřebíčkem ztvárnila zapomenutou filozofku Annu Pammrovou ve hře Pammrová/Březina.
Rodačka z Valtic na Břeclavsku byla herečkou mnoha tváří, z nichž všechny dávala do služeb divadla, i obdivuhodného nasazení, jímž si získala srdce režisérů, hereckých kolegů i diváků.
Během studia na brněnské konzervatoři toužila po angažmá v Plzni, neboť tam měla babičku, nakonec však v roce 1981 zakotvila v Domě umění a stala se jedním z tahounů Divadla na provázku, později přejmenovaného na Divadlo Husa na provázku, kde působila do posledních chvil.
O tom, čím by byla, kdyby nebyla herečkou, prý nikdy nepřemýšlela. Přestože celý život působila na Moravě, oceňovaná je i mimo Brno. Svědčí o tom dvě Ceny Alfréda Radoka a jedna Cena divadelní kritiky, které získala: tu první v roce 1995 za roli Maryši, druhou v roce 2012 za roli fotografa Miroslava Tichého v inscenaci Tichý Tarzan a třetí pak v roce 2017 za roli Emmi v inscenaci Strach jíst duši v brněnské Redutě.
V roce 2021 získala Cenu města Brna v oblasti dramatická umění. „Ivana Hloužková se zařadila k originálním brněnským hereckým osobnostem, jejichž umění i věhlas daleko přesahují hranice města i regionu a zaslouží si obdiv i ocenění,“ zdůvodnilo tehdy vedení města udělení ceny.
V nedávno odvysílaném televizním seriálu Dobré ráno, Brno! ztvárnila roli maskérky. Hrála také ve filmech Poslední leč, Nuda v Brně nebo Můj strýček Archimedes.
S Bolkem Polívkou hrála v jeho divadle ve hře Kdo sestřelil anděla (Voli slzy nepijí), kterou v premiéře uvedli loni v dubnu.
Objevila se i v Divadle Feste. „Když u nás v roce 2017 zkoušela v režii Filipa Nuckolse finskou hru Ale to je nemilé, měli jsme možnost hřát se ve světle výsostně profesionální, pokorné a lidsky přívětivé a laskavé hvězdy. Paní Hloužková byla vždy milá a práce měla silný mezilidský rozměr,“ zavzpomínal na Facebooku Jiří Honzírek, ředitel brněnského Divadla Feste.
„Oslovil jsem ji potom ještě několikrát, nikdy už neměla čas, ale omlouvala se tak, jak se s tím člověk nesetká. Snad dostane nyní vše nazpátek a její další cesta jí je a bude tak nakloněna, jako byla ona v pozemském čase nakloněna ostatním. Je mi to strašně líto,“ doplnil.
