Zemřela Meda Mládková. Sběratelce umění bylo 102 let

Jen málokterá žena zasvětila umění tak velkou část svého života jako právě ona. Přestože jeho většinu strávila v exilu, české umění bylo vždy tím, co podporovala a především milovala.

Marie Magdalena Františka Sokolová se narodila 8. září 1919 v Zákupech poblíž České Lípy, kde žila s rodinou do doby, než přešla na gymnázium. Jako malé jí říkali Mädi a odtud byl už jen krůček k Medě. Původně se chtěla věnovat tanci, s tímto nápadem však u rodičů nepochodila. Ke své zálibě se znovu vrátila až později, kdy dokončila školu a přestěhovala se k tetě do Prahy.

Období zuřící druhé světové války strávila Mládková zčásti ve Švýcarsku, kde studovala ekonomii a přivydělávala si jako tanečnice. Začínala klasickým tancem, později se dopracovala ke stepu. O její vášni k tanci svědčí například diplom profesionální tanečnice získaný od vyhlášené prvorepublikové choreografky Marty Aubrechtové. Ten obdržela po roce 1938.

Do Československa se Meda Mládková po dokončení školy kvůli komunistickému puči nevrátila a zůstala v cizině. Padesátá léta prožila v Paříži, kde vystudovala dějiny umění na Sorbonně a l’École du Louvre.

Ve městě na Seině také provozovala první československé exilové nakladatelství Editions Sokolova. Zde vydala například první samostatnou monografii surrealistické malířky Toyen napsanou André Bretonem. V exilu rovněž pomáhala vydávat dílo Ferdinanda Peroutky a básně Ivana Blatného. „Chtěla jsem ukázat, jakou máme v Československu kulturu a že jsme vzdělaný národ,“ vysvětlovala.

Během života ve Francii potkala svého budoucího manžela, ekonoma a spoluzakladatele Mezinárodního měnového fondu Jana Mládka.

V Paříži se také seznámila s dalším mužem, který výrazně ovlivnil její následující život – totiž s malířem českého původu Františkem Kupkou. Právě Kupkovo dílo jí učarovalo natolik, že se stala vlastníkem největší sbírky jeho obrazů. Kvůli odkoupení jednoho z nich prý dokonce prodala dům.

Přestože velkou část života strávila Mládková ve Spojených státech, kam se odstěhovala v roce 1960 a společně s manželem budovala uměleckou sbírku, srdcem a duší zůstala ve své rodné zemi. Návštěvníky jejího domu ve Washingtonu byly nejen osobnosti jako Madeleine Albrightová, ale i čeští krajané včetně Jiřího Voskovce, Ferdinanda Peroutky, Bohumila Hrabala nebo Václava Havla.

Od roku 1967 jezdila Meda Mládková pravidelně do Československa a svou sběratelskou činností podporovala umělce, kteří nemohli svobodně vystavovat. Po smrti manžela se v roce 1989 vrátila do České republiky natrvalo a zasloužila se o návrat mnoha uměleckých děl do naší vlasti.

Do umění dala miliardy, nelitovala ani koruny

Od devadesátých let usilovala o získání vhodné budovy, která by sloužila jako stálá expozice její sbírky moderního středoevropského umění. Nakonec se jí to po desetiletém úsilí podařilo, když získala zchátralé Sovovy mlýny na pražské Kampě a vytvořila zde galerii. „Zbudování Muzea na Kampě je mým největším úspěchem,“ prohlásila.

Kromě toho byly z jejího podnětu oživeny plány na stavbu nové městské galerie v Hradci Králové podle původních plánů Josefa Gočára z roku 1932, kam by zapůjčila díla Františka Kupky ze své sbírky.

Vyměnili jsme dům za Katedrálu, líčí vznik svojí sbírky Meda Mládková

Meda Mládková byla vždy hrdá na každý kus umění, který se jí podařilo získat. Umění zasvětila celý život, investovala do něj miliardy a nikdy prý nelitovala ani jedné koruny. Kromě umění a módy byla její další láskou zvířata. Angažovala se v mnoha projektech na ochranu zvířat zneužívaných na kožešinových farmách.

V roce 1999 obdržela státní vyznamenání Za zásluhy v oblasti umění a v roce 2012 získala francouzský Řád za zásluhy i čestné občanství Kupkova rodného Opočna.

Mládková zemřela v úterý v brzkých ranních hodinách, uvedl předseda správní rady nadace Jiří Pospíšil. „Celý život věřila myšlence: ‚Přežije-li kultura, přežije národ‘ a tato její myšlenka po ní zůstane,“ dodal.

Komentář

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

Související články

Latest Posts