Komerční prezentace Aktual.: 29.04.2025 14:16
České Budějovice – Kůrovcová kalamita v Česku v posledních několika letech podle odborníků ustupuje. Poklesu pomáhá teplé počasí a také nové metody ochrany lesa, které vycházejí z výzkumu o chování kůrovců. Lesníci tak mohou předpovídat třeba směr náletu kůrovců nebo optimální dobu pro vyhledávání napadených stromů. Na výzkumu, který vede ke snižování výskytu kůrovce, spolupracují odborníci z Biologického centra Akademie věd ČR a Lesů České republiky. V tiskové zprávě o tom informovala mluvčí Biologického centra Akademie věd Daniela Procházková.
„Během naší spolupráce s Lesy České republiky, která trvá už od roku 2008, jsme značně posunuli vědomosti o chování a biologii kůrovců. Tyto informace jsou v praxi užívány ve formě doporučení, kam bude směřovat nálet kůrovců na konkrétních stanovištích, kdy je optimální čas k vyhledávání napadených stromů nebo jak zvyšovat účinnost jejich asanace,“ řekl vedoucí Laboratoře aplikované entomologie Biologického centra AV ČR Petr Doležal.
Vědci sledovali chování brouků při rojení, jejich schopnost přezimovat, šířit se na nová stanoviště nebo způsoby, jak reagují na klimatickou změnu. „Lýko stromů, ve kterém se brouci vyvíjejí, se vlivem slunečního záření často ohřívá nad 38 stupňů Celsia, což je teplota, kterou nejsou schopni přežít. Počet dní s intenzivním slunečním svitem narůstá, takže kůrovci se plně osluněným přehřátým kmenům vyhýbají. Zároveň jako první vyletují z míst, kam dopadají sluneční paprsky, což může nastat už brzy zjara, kdy se teploty na několik dní přehoupnou nad 20 stupňů,“ uvedl Doležal. Doplnil, že na jaře je ideální doba pro využití stromových lapáků a feromonových lapačů.
Výzkum ukázal, že kůrovci vlivem klimatické změny mění také strategie rozmnožování. Teplejší počasí vede k nárůstu sesterských přerojení, což je fenomén, kdy samice přelétají na nové místo a pokračují v kladení vajíček bez nutnosti páření. „V 50. letech 20. století bylo běžné jedno až dvě přerojení, dnes jsou zaznamenána až čtyři v jedné vegetační sezoně. Navíc oproti padesátým letům vzrostlo i procento samic, které přeletují, a to z 60 na 99,9 procenta. To částečně vysvětluje i rychlý postup kůrovcové kalamity v nejhorších letech,“ řekl Doležal. Vědci také uvedli, že v extrémně teplých podmínkách se vývoj larev a kukel může zkrátit až na polovinu nebo třetinu běžné doby, a celý proces tak může trvat jen několik týdnů.
Objem smrkového dřeva, které je kvůli kůrovci nutné vytěžit, meziročně významně klesá. Nové poznatky pomáhají lesníkům v tuzemsku i zahraničí. V Německu, Francii nebo Pobaltí je převzali do lesnické praxe i legislativy. „Postupy v ochraně lesa, které jsme v posledních letech vyvinuli ve spolupráci s Laboratoří aplikované entomologie, nám umožňují efektivně redukovat populaci kůrovců prakticky bez ohledu na počasí. I v minulém roce, který byl nejteplejší v historii, se díky těmto postupům podařilo objem napadeného dříví výrazně snížit. Jedná se o zcela zásadní změny v řízení lesnických prací,“ uvedl analytik ochrany lesa z Lesů ČR Ladislav Půlpán.
