Aktualizace: 29.02.2024 18:41
Větrný Jeníkov (Jihlavsko) – Kvůli klimatické změně nebude patrně největší česká vodárenská nádrž Švihov na Želivce schopna pokrýt budoucí poptávku po pitné vodě. Po roce 2040 může nastat situace, kdy nebude možné zajistit ani všechny povolené odběry. Je třeba udělat řadu opatření, která mají zajistit, aby bylo zásobování pitnou vodou zachované v současné míře a existoval prostor pro další rozvoj zásobovaných území. ČTK to na konferenci tvůrců a uživatelů projektu Intersucho řekl generální ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala. Zjištění vyplývají ze studie, kterou si nechal státní podnik v minulých letech zpracovat.
Klimatická změna přináší Česku stále vyšší průměrné roční teploty a vyšší riziko sucha. Současný povolený odběr ze Švihova činí 5,25 metru krychlových za vteřinu. Studie, která analyzuje budoucí vývoj, počítá s tzv. středním klimatickým scénářem. Vyplývá z ní, že pro současnou míru zabezpečenosti vodního zdroje bude mezi lety 2041 až 2060 potřeba snížit povolený odběr na 4,75 metru krychlových za vteřinu a v dalších 20 letech na tři metry krychlové za vteřinu. „Tyto hodnoty budeme v dalších letech aktualizovat podle nových dat,“ poznamenal Kubala.
Švihov je hlavním zdrojem pitné vody pro Prahu a značnou část Středočeského kraje i část Kraje Vysočina a celkově dnes zásobuje více než 1,5 milionu obyvatel. I když činí v současnosti reálný odběr okolo tří metrů krychlových za vteřinu, kdyby všichni odebírali tolik, kolik mají povoleno, tak v extrémně suchém roce 2018 by se nádrž podle Kubaly v podstatě ocitla na suchu. Stejnou metodikou se v minulých letech postupovalo při analýze zabezpečenosti všech vodárenských nádrží v Česku a s výjimkou severní Moravy se ukázalo, že u všech se bude situace zhoršovat.
„Proto je nutné se připravovat na změny, které klimatická změna přináší a přinese. Dnes žijeme ve vodním blahobytu, ale situace se mění. V suchých letech musela řada obcí do vodojemů vodu přivážet. A situace bude ještě horší a musíme se tomu přizpůsobit. Je potřeba to dělat včas a poměrně rychle. Bohužel lidé si často problém a nutnost řešení uvědomí až ve chvíli, kdy se jich bezprostředně dotýká,“ řekl Kubala.
V okolí Švihovské nádrže nicméně Povodí Vltavy rozpracovalo některé projekty, jejichž úkolem je zajistit pro nádrž dostatek vody v potřebné kvalitě. „Jsou zapojeny obce, kraj Vysočina i zemědělské subjekty. Zpracováváme s partnery na základě mapování a prohlížení lokalit projekty, které mohou pomoct zemědělcům i dotčeným obcím. Například zmenšení velikosti půdních bloků, vytváření remízků a tůní, které zlepší retenci vody v krajině a sníží vodní i větrnou erozi. Ale také budeme potřebovat postavit další, nejen vodárenské nádrže, v nichž budeme vodu akumulovat. Nejvíc ovšem narážíme v obou případech na majetkoprávní problémy a bylo by potřeba se zamyslet nad tím, jak tyto problémy řešit rychleji, protože je to potřeba,“ řekl Kubala. Příprava stavby vodních nádrží je totiž obvykle záležitostí více než 15 let. Ale často i příprava menších zásahů do krajiny či revitalizace vodních toků trvají z uvedených důvodů řadu let.