Aktual.: 1.10.2025 17:06
Praha – Letošní laureát Ceny Václava Havla Maksym Butkevyč v Praze zdůraznil důležitost svobodné volby a lidské důstojnosti. Ukrajinský novinář byl v roce 2022 zajat Rusy a odsouzen k 13 letům vězení. Loni byl propuštěn při výměně zajatců, ocenění si v pondělí osobně převzal ve Štrasburku. V Praze dnes vystoupil na konferenci, která se konala na jeho počest. Hovořil především o době svého zajetí, ale také o nadějích na změnu ruského režimu.
„Moje názory se v zajetí změnili. Měl jsem naději, že se ruský režim změní,“ řekl. „Teď, když se dívám na Rusko v jeho současné podobě, už tomu nevěřím,“ dodal. Rusko podle něj vnímá Ukrajinu jako svou součást a usiluje o to, aby se znovu stalo impériem.
„V zajetí jsem se nejvíce bál svého vlastního strachu,“ řekl. Více než bolesti se bál strachu z ní. Především se obával, že ho strach paralyzuje natolik, že udělá něco, co si nebude schopen odpustit, uvedl. Měl zároveň možnost uvědomit si, jak důležití jsou pro něj jeho nejbližší, dodal.
„Myslel jsem si, že násilí je o tom někomu ublížit, ale je to o tom, udělat z lidí předměty,“ řekl také. Cílem je podle něj vytvořit z lidí hračky tak, aby ztratili schopnost jednat sami za sebe. „Pak do toho přichází fyzické násilí, je jednoduché ty hračky rozbít,“ řekl.
Butkevyč je spoluzakladatelem Centra pro lidská práva ZMINA a zpravodajského média Hromadske Radio. Po začátku ruské invaze na Ukrajinu se v roce 2022 přihlásil do ukrajinských ozbrojených sil a stal se velitelem čety. Byl zajat a odsouzen k 13 letům vězení. V říjnu 2024 byl propuštěn při výměně zajatců.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr., kandiduje za Spolu) dnes na konferenci ve svém projevu označil Butkevyčův příběh za příklad odvahy, odhodlání a naděje. Jeho osobní svědectví podle něj pomáhá odhalit skutečnou povahu ruského režimu. Lipavský také ocenil Butkevyčovu schopnost přehodnotit své hluboce zakořeněné přesvědčení. „Přešel od aktivního pacifismu k pozvednutí zbraní k obraně Ukrajiny. Tato cesta je silným a podnětným příkladem,“ řekl ministr.
Butkevyč dnes také vyzdvihl mezinárodní podporu, kterou v zajetí pociťoval například prostřednictvím dopisů. S lidmi, kteří dostávali dopisy ze zahraničí, se podle něj zacházelo opatrněji. Upozornil proto na iniciativy psaní dopisů politickým vězňům.
Dalšími dvěma finalisty Ceny Václava Havla byli novinářka Mzia Amaglobeliová z Gruzie a ázerbájdžánský žurnalista Ulvi Hasanli, které oba v současnosti vězní režimy v jejich vlasti. Butkevyč při převzetí ocenění vyzval k jejich propuštění.
Cena Václava Havla za lidská práva vyzdvihuje mimořádný počin v ochraně lidských práv v Evropě i mimo ni. Je spojená s odměnou 60.000 eur (zhruba 1,5 milionu Kč). Od roku 2013 ji udílí Parlamentní shromáždění Rady Evropy spolu s Knihovnou Václava Havla a Nadací Charty 77. Loni cenu získala bojovnice za politickou svobodu a práva občanů Venezuely María Corina Machadová.
sou ptd