Aktualizace: 21.01.2024 18:44
Moskva – Nostalgičtí příznivci Vladimira Iljiče Lenina se dnes sešli v ruském hlavním městě před Leninovým mauzoleem, aby si připomněli 100. výročí smrti otce bolševické revoluce a Sovětského svazu.
Pod nádherně modrou zimní oblohou a navzdory teplotám, které klesly až k minus 15 stupňům Celsia, postávaly na Rudém náměstí v srdci Moskvy desítky lidí, aby se poklonili, položili květiny či jinak vzdali úctu Leninovým ostatkům, uvedla agentura AFP.
Mauzoleum, postavené z červeného a černého kamene, ve kterém se nachází nabalzamované Leninovo tělo, stojí ve stínu Kremlu od roku 1930. Od rozpadu Sovětského svazu před více než 30 lety zůstává turistickou atrakcí.
Sedmačtyřicetiletá městská zastupitelka Julija řekla, že přišla na Rudé náměstí, aby „uctila památku našeho vůdce, zakladatele Sovětského svazu“, který „bojoval za spravedlnost“.
„Sehrál důležitou roli nejen pro Rusko, ale pro celý svět,“ míní o Leninovi třiasedmdesátiletý Nikolaj.
Tento názor sdílí i jeho vrstevnice, důchodkyně Olga, podle níž Lenin „udělal opravdu hodně“. „Vytvořil stát,“ zdůraznila na závěr.
Mezi přítomnými někteří drželi v rukou portréty sovětského vůdce, který zemřel ve věku 53 let v roce 1924. Další třímali v rukou rudou vlajku komunistické strany, která zůstává jednou z politických stran zastoupených v parlamentu a smí se účastnit voleb.
Lenin „představuje ideál, který je třeba nejen respektovat, ale také následovat“, domnívá se Valentina (78), třímající v rukou malou kytici. I tato důchodkyně věří, že pouze Leninovo učení může pomoci Rusku „vyjít ze současné situace“. „Naše země je na pokraji zhroucení,“ řekla.
Je to udivující, ale v jistém smyslu Lenin zůstává důležitou politickou figurou i v současném Rusku, poznamenal k výročí ruský zpravodajský server Meduza, působící v exilu. Ještě docela nedávno i někteří členové „mocenské vertikály“, jako čečenský vůdce Ramzan Kadyrov či exministr kultury Vladimir Medinskij, navrhovali vynést Lenina z mauzolea. Ale na pozadí války a ideologizace ruské politiky takové řeči umlkly a stát se čím dál více opírá o sovětské praktiky, napsala Meduza. Režim ruského prezidenta Vladimira Putina podle ní už více než dvě desetiletí využívá „leninskou otázku“ pro své cíle.
