Komerční prezentace Aktual.: 25.01.2025 13:38
Praha – Tradiční akce Letenské prase dnes v Národním zemědělském muzeu na pražské Letné přilákala početné zájemce s dětmi. Mohou vidět, jak řeznický mistr bourá maso, seznámit se s chovem plemene mangalica, ochutnat výrobky nebo se také zúčastnit zdejšího masopustního průvodu. Masky přitom mají vstup zdarma, řekl ČTK ředitel muzea Josef Praks.
Komentované ukázky bourání vepřové půlky jsou během dne na programu dvě. Jedna se uskutečnila dopoledne a druhá bude ve 14:00, přičemž na starost si je vzal řeznický mistr Radek Janout z řeznictví U Bejka ve Zbůchu u Plzně.
„Po vykostění a rozdělení děláme výrobu jitrniček a jelit. Předvedeme, jak se prasátko zpracuje, co všechno potřebujeme, jaké koření, ručně plníme a špejlujeme. Jitrničky a jelita tepelně zpracujeme,“ popsal Janout.
Praks ČTK řekl, že akce se koná už po 17. „Nejen mladí, ale i ti starší ztrácejí vazbu k zemědělskému cyklickému roku. Cílem je ukázat, jak se potraviny dostávají od sluníčka přes rostliny na náš talíř,“ uvedl Praks. Odkázal na masopustní období, tedy na čas, kdy se lidé nacpávali, než přišel půst před Velikonoci. Při minulém ročníku podle něho jeden chlapec od ukázky bourání vepře utekl, říkal, že vůbec netušil, co a jak se musí udělat, než se jídlo může sníst.
Návštěvníci také mohou vidět živé exempláře maďarského plemene mangalica, loni muzeum dalo prostor českému přeštickému praseti. Mangalica hustou srstí připomíná medvídka a vyniká vysokou sádelnatostí, sádlo je podle Prakse tak kvalitní, že ho doporučují i diabetologové.
V Česku plemeno příliš rozšířené není, na pražskou Letnou ho přivezli chovatelé z ekologické farmy Ostrov u Bohdanče poblíž Zruče nad Sázavou na Kutnohorsku. Podle chovatele Tadeáše Jandače má farma stádo 70 až 80 kusů celoročně venku. Jejich prasata žijí v průměru dva a půl roku, živí se sama a na přilepšenou stádo dostává ječný šrot.
Venkovní chov se podepisuje na kvalitě. „Maso je atypické, hodně ztučnělé,“ přiblížil Jandač, podle něhož chovatelé ve spolupráci s místním pivovarem a šunkárnou ručně vyrábějí bohdanečský pršut.
Národní zemědělské muzeum také dnes pořádá komentované prohlídky výstavy O lidu řeznickém a zabijačkových hodech, přehlídku a workshopy. Ve stáncích si lidé mohou koupit a ochutnat vedle jitrnic a jelit také škvarky, kroupovou polévku prdelačku, ovar, sekanou, klobásy nebo domácí paštiku.
Odpoledne na akci zamířil také průvod Letenského masopustu. Zahájili ho žáci místní Základní umělecké školy v Šimáčkově ulici představením na lidové motivy s postavami medvěda a kobyly před kostelem sv. Antonína. Starosta Jan Čižinský (Praha 7 sobě) maškarám předal masopustní právo v podobě lidového hudebního nástroje vozembouchu. Pak průvod s několika desítkami masek a herci souboru Ty-já-tr na chůdách vyrazil ulicí Milady Horákové vzhůru k zemědělskému muzeu.
V Praze se hlavní průvody konají 1. března, včetně masopustu žižkovského a karlínského. Na Hlinecku se budou masopustní průvody, které jsou na seznamu nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO, konat v různé únorové termíny, v samotném Hlinsku pak 16. února 2025.
Masopust začíná po svátku Tří králů. Období maškarních průvodů, zabijaček, veselí a různých lidových zvyků končí Popeleční středou na začátku čtyřicetidenního půstu před Velikonocemi. Letos vychází Popeleční středa na 5. března. Písemné zmínky o masopustních rejích z Čech i Moravy jsou dochovány ze 13. století, i když svátek je zřejmě ještě staršího data.
