Aktualizace: 5.06.2024 16:34
Brusel – Letošní květen byl nejteplejším pátým měsícem roku v historii měření a dvanáctým měsícem s rekordními teplotami v řadě. Oznámila to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Průměrná květnová teplota u zemského povrchu byla 15,91 stupně Celsia, což je o 0,65 stupně Celsia nad průměrem z let 1991 až 2020.
Copernicus už letos v lednu oznámil, že loňský rok byl s průměrnou globální teplotou 14,98 stupně Celsia nejteplejším v historii měření. S velkým náskokem předstihl rok 2016, který byl předchozím rekordmanem. Letošní duben pak globálně pokořil dosavadní maximum z roku 2016 o 0,14 stupně.
„Je šokující, nicméně nepřekvapivé, že jsme dosáhli této dvanáctiměsíční série,“ uvedl šéf programu Copernicus Carlo Buontempo. I kdyby byla tato sekvence rekordních měsíců nakonec přerušena, dopady změn klimatu podle něj zůstávají stejné a nic nenaznačuje, že by se tento trend měl nějak změnit. „Žijeme v bezprecedentní době, máme ale rovněž bezprecedentní možnosti a dovednosti, jak klima monitorovat, což nám může pomoci při formování našich kroků,“ dodal Buontempo.
Nejteplejším v historii byl i letošní duben s průměrnou teplotou u zemského povrchu 15,03 stupně Celsia. V březnu pak průměrná teplota vzduchu při zemském povrchu dosahovala hodnoty 14,14 stupně Celsia a rekordní byly i předchozí měsíce.
„Na tuto řadu nejteplejších měsíců budeme vzpomínat jako na relativně chladné. Pokud se nám ale podaří stabilizovat koncentrace skleníkových plynů v atmosféře ve velmi blízké budoucnosti, mohli bychom se k těmto ‚chladným‘ teplotám vrátit do konce století,“ dodal Buontempo.
Dopady změn klimatu podle tiskového prohlášení úřadu Copernicus nedávno komentoval i generální tajemník OSN António Guterres. „Za poslední rok nastalo s každým otočením stránky v kalendáři rovněž i větší teplo. Naše planeta se nám snaží něco říct, ale zdá se, že neposloucháme,“ uvedl Guterres s tím, že je na čase „mobilizovat, jednat a dosáhnout výsledků“.
Program Copernicus je součástí vesmírného programu Evropské unie, který je financován z prostředků EU. Zveřejněná data obyvatelům EU poskytují aktuální informace týkající se planety Země a jejího životního prostředí. Program koordinuje a řídí Evropská komise (EK) a je realizován ve spolupráci s členskými státy, Evropskou kosmickou agenturou (ESA), Evropskou organizací pro využívání meteorologických družic (EUMETSAT), Evropským střediskem pro střednědobou předpověď počasí (ECMWF) a dalšími agenturami EU.