Aktualizace: 17.07.2024 17:29
Praha – Lezec Adam Ondra před olympijskými hrami v Paříži řeší nevyzpytatelné rameno, které si pochroumal před necelým měsícem na olympijské kvalifikaci v Budapešti. Už je skoro v pořádku, ale v některých pohybech ho mnohdy nečekaně zabolí. To se mu stalo o víkendu na Světovém poháru v Chamonix, kde kvůli tomu ve finále obtížnosti málem vzdal. Řekl to dnes na setkání s novináři.
„Je to takové specifické zranění. V 99 procentech lezení mě to nelimituje. Prostě jenom v určitých pozicích je tam ten sval nebo nějaký úpon rotátorové manžety přetížený,“ uvedl trojnásobný mistr světa v lezení na obtížnost. V Chamonix cítil, že už je rameno téměř stoprocentní, ale ve finále měl namále. „Skoro jsem se pustil. Přemýšlel jsem na začátku cesty, jestli se mám pustit. Měl jsem samozřejmě v hlavě Paříž, jestli mám pokračovat, abych si to nepokazil dál,“ řekl. Ve finále, v němž skončil šestý, se mu proto nelezlo dobře.
Rameno ale přečkalo soutěž bez vážnější újmy. „Jenom trochu zatuhlo, je jako před tím. Musíme na tom fyzioterapeuticky zapracovat, aby fungovalo i v těchto extrémních pozicích,“ uvedl Ondra. Fyzioterapii aktuálně věnuje hodinu denně, více než obvykle.
Olympijská kombinace pro něj začne semifinálovým kolem, které je na programu 5. a 7. srpna. O dva dny později bude případně bojovat o medaili. Od Tokia, kde si v olympijské premiéře lezení odnesl z trojkombinace šesté místo, se toho hodně změnilo. Čeká ho jen dvojkombinace boulderingu a obtížnosti, takže nemusel trénovat neoblíbené lezení na rychlost. Ale zase mu vyrostla mladá konkurence.
„Hodně se to posunulo, hlavně v lezení na obtížnost. Je několik šestnáctiletých, osmnáctiletých borců, kteří jsou strašně našlapaní, i když nám z té starší generace společně třeba s Jakubem Schubertem nebo Alexanderem Megosem snad ještě tolik neutekli. Ale třeba první osmička je neuvěřitelně našlapaná a už vůbec se probojovat do osmičlenného finále bude hodně náročné. Žádná chyba se nebude odpouštět,“ konstatoval jednatřicetiletý brněnský rodák.
Snu o olympijské medaili se ale nevzdal. „Kdybych cítil, že nemám vůbec žádnou šanci na medaili, tak bych tam asi ani nechtěl jet. Pevně věřím, že nějaké šance jsou. Ale vím, že to bude extrémně náročné a vím, že musím vyladit formu úplně na sto procent a pak mít ještě štěstí,“ podotkl.
Před olympiádou ho ještě čeká soustředění v Innsbrucku, kde s rakouským, britským a italským týmem absolvuje simulovaný závod. Pak se ve společnosti italských sparingpartnerů bude chystat doma v Brně.
