Komerční prezentace Aktual.: 19.10.2024 16:17
Semily – Potlesk zazněl na závěr dnešního posledního rozloučení s režisérkou Věrou Plívovou-Šimkovou, které se konalo v kostele Sboru Dr. Karla Farského v Semilech. Jeho síň byla zcela zaplněná, uvnitř bylo přes 100 lidí. V tomto kostele měla Plívová v roce 1959 i svatbu se sklářem Tomášem Šimkem, který zemřel před 26 lety a který měl na tomto místě také poslední rozloučení. První dáma českého dětského filmu zemřela náhle v neděli 13. října ve věku 90 let.
„Bylo to strašně krásné pracovat s ní. Bylo strašně krásné rozloučení s ní dneska. Ona se vždycky loučila: mějte se dobře a mějte se rádi,“ řekl po skončení posledního rozloučení novinářům Michal Dymek, který hrál jednu z hlavních rolí v jejím snímku Páni kluci.
Při smutečním obřadu promluvila starostka Semil Lena Mlejnková. „Moc děkuju všem, kteří se přišli s paní režisérkou rozloučit. Ve chvíli, kdy zazněly tóny z jejích filmů, nám bylo všem strašně smutno, ale zároveň cítím veliký vděk za to, co v našem kraji zanechala za úžasnou stopu a že žije tady celá její rodina. A jsem vděčná za to, že měla ráda tento kraj a prožila krásných a plodných 90 let,“ řekla Mlejnková.
Smuteční obřad vedl vikář Církve československé husitské Benjamin Mlýnek. „Vaše maminka, babička a prababička se rozhodně nevrací ke svému Stvořiteli s prázdnýma rukama. Můžeme s plnou odpovědností říci, že ten devadesátiletý život nebyl žit zbytečně,“ řekl směrem k rodině.
Věra Plívová-Šimková se narodila 29. května 1934 v Lomnici nad Popelkou na Semilsku. V mládí hodně sportovala i krásně kreslila. Nakonec si ale podala přihlášku na pražskou FAMU, kterou absolvovala pod vedením Bořivoje Zemana. Už na škole směřovala k tvorbě o dětech a pro děti. Za svou padesátiletou praxi u filmu objevila řadu dětských hvězd, ze kterých se později stali uznávaní herci a herečky.
Natočila 19 filmů včetně jednoho studentského a dvou televizních. Její snímky Krakonoš a lyžníci, Páni kluci, Přijela k nám pouť, Lišáci, Myšáci a Šibeničák, Jak se točí Rozmarýny, Nefňukej, veverko!, Artuš, Merlin a Prchlíci nebo Mrkáček Čiko patří do zlatého fondu české kinematografie. V roce 2019 převzala Plívová-Šimková Českého lva za mimořádný přínos české kinematografii.
„I když byla velice úspěšná a ve svém oboru vystoupala až na celosvětový vrchol, zůstala celoživotně skromnou a milou ženou. Měla ráda dětský svět. Práce s dětmi byla její vášeň. Byla nadaná v několika uměleckých směrech, krásně malovala a zpívala. Byla velice pracovitá, cílevědomá, houževnatá a čestná,“ uvedl při smutečním obřadu vikář.
Snímky Plívové-Šimkové, kromě prvotiny Káťa a krokodýl, která je příběhem pražských dětí, se odehrávají převážně na venkově. Řada z nich v Podkrkonoší, kde režisérka vyrostla a strávila i většinu života. Bydlela v Chuchelně u Semil. Měla dvě sestry, z nichž jedna byla malířka Břetislava Pospíšilová-Plívová. Za manžela měla rytce skla, se kterým měla dvě děti. Byla šestinásobnou babičkou a čtyřnásobnou prababičkou.
