Lidé v Česku si připomenou Den upálení mistra Jana Husa

Bohoslužba v Betlémské kapli začne v 15:00. Povede ji patriarcha Církve československé husitské Tomáš Butta spolu s farářkou Alenou Milovou a olomouckým biskupem Tomášem Chytilem, kázání bude mít plzeňský biskup Lukáš Bujna. Vystoupí také dechový kvintet Žestě Pražského hradu a pěvecký sbor Církve československé husitské, který doprovodí na varhany Lukáš Rýdlo. Bohoslužbu mohou lidé sledovat v přímém přenosu ve vysílání České televize a Českého rozhlasu.

Na Husových oslavách, které začaly v neděli, se od 10:00 uskuteční ekumenická bohoslužba. Na programu jsou v Husinci také trhy, hudební, divadelní či šermířská vystoupení.

Hus byl katolický kněz, odmítal ale institucionalizaci církve a kritizoval odvrácení se od jejích prvotních ideálů, kněží žijící v hříchu nebo kupčení s odpustky. Církev ho označila za kacíře a na kostnickém koncilu 6. července roku 1415 byl upálen. Jeho smrt vedla posléze v českých zemích k husitské revoluci. Spolu se snahou o reformu církve i společnosti je Husovi připisováno i autorství traktátu O českém pravopise, zavádějícího diakritická znaménka.

Už rok po Husově smrti začali jeho příznivci slavit 6. červenec jako neoficiální svátek. Od 16. století se objevovaly snahy o uzákonění svátku Jana Husa, ale po několik staletí byly neúspěšné. Bránila tomu katolická církev. Oficiálně památným dnem se 6. červenec stal roku 1925. Ve stejném roce vyvolaly rozsáhlé červencové oslavy Husovy památky diplomatický konflikt mezi československou vládou a představiteli Vatikánu. Prezident Tomáš Garrigue Masaryk nechal na Hradě vyvěsit husitský prapor, což pobouřilo zástupce Papežského stolce. Vatikán následně odvolal z Prahy papežského nuncia, který se vrátil až v roce 1928 po uzavření dohody o řešení církevně-politických otázek. Státním svátkem se den Husova upálení stal v roce 1990.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}