Aktual.: 16.01.2026 09:28
Brno – Loňský lídr koalice Spolu v Libereckém kraji Petr Beitl se obrátil na Ústavní soud (ÚS). Žádá, aby soudci zrušili část volebního zákona, konkrétně právní úpravu přepočtu hlasů na mandáty v druhém skrutiniu. Liberecký kraj v posledních sněmovních volbách ztratil oproti minulosti čtvrtinu mandátů ve prospěch jiných krajů, poslanecké křeslo nezískal ani Beitl. Nejvyšší správní soud (NSS) jeho stížnost loni zamítl. Ústavní soudci mají na stole nejméně čtyři další podněty, které souvisí se sněmovními volbami a následným rozhodováním volebního senátu NSS, zjistila ČTK z justičních databází.
Upravená pravidla přepočtu hlasů na mandáty měla podle Beitla negativní dopad na Liberecký kraj i některé další regiony, kde kandidáti potřebovali k zisku mandátu více voličských hlasů než třeba v Plzeňském kraji. Pravidla také vytvořila nerovnosti mezi subjekty v rámci jednoho kraje. Hnutí STAN v Libereckém kraji získalo dva mandáty, zatímco koalice Spolu jeden, ačkoliv získala vyšší počet hlasů.
NSS loni konstatoval, že „při naplňování ústavního požadavku rovného volebního práva a poměrného zastoupení má zákonodárce relativně široké pole působnosti“. „Soudu nepřísluší, aby hodnotil vhodnost zákonné úpravy, či dokonce sám vytvářel nová pravidla pro volby, která nejsou v zákonech obsažena,“ stálo v rozhodnutí.
V následné ústavní stížnosti Beitl zpochybnil paragraf, který popisuje mechanismus druhého skrutinia, a ustanovení upravující soudní přezkum voleb. Problém představuje pravidlo, že občan může zpochybnit zvolení poslance jen ve svém regionu, a nikoliv v jiném kraji, kam mandát de facto „přesunul“ mechanismus druhého skrutinia. Soudcem zpravodajem se stal Michal Bartoň. Rozhodne plénum, tedy sbor všech 15 ústavních soudců a soudkyň, což platí i pro ostatní stížnosti proti rozhodnutím volebního senátu NSS.
Už v prosinci se na soud obrátilo hnutí Švýcarská demokracie s návrhem na zrušení jiné části volebního zákona, která zakotvuje pětiprocentní hranici pro vstup do Sněmovny. Klauzuli, která zabraňuje přílišné fragmentaci dolní komory, ponechal ÚS v minulosti opakovaně v platnosti. Švýcarská demokracie loni získala 0,21 procenta hlasů.
Další stížnost podala právnička Pavla Krejčí, která u NSS kriticky poukazovala na kampaň SPD, například kvůli zobrazování migrantů. NSS to přirovnal k tomu, jak vykreslovala příslušníky jiných ras a společenských tříd nacistická a komunistická propaganda, stížnost ale zamítl. Nepodařilo se prokázat hrubé ovlivnění výsledku voleb.
„Mým primárním cílem není, abych dosáhla změny volebního výsledku. Chci, aby se otevřela širší debata o tom, kde končí svoboda projevu a začíná odpovědnost v politické soutěži. A jaké máme jako občané právo na to, aby se volby konaly v hranicích stanovených Ústavou,“ napsala Krejčí nedávno na síti LinkedIn.
Ústavní stížnost podal také volič, který chtěl hlasovat na zastupitelském úřadě v Bratislavě, neměl však ani platný pas, ani občanský průkaz. Volit tak nemohl. Muž je českým občanem, na Slovensku požádal o azyl. Poslední volební stížnost je spojená s návrhem na zrušení několika paragrafů volebního zákona, konkrétně jde o určení počtu poslanců volených ve volebních krajích a obě skrutinia.
Loňské sněmovní volby vyhrálo hnutí ANO před koalicí Spolu. NSS žádné volební stížnosti nevyhověl. Poukázal ale na vážné pochybení komise v okrsku 28 v Blansku, která špatně spočítala hlasy. Ubrala hlavně Pirátům, přidala hnutí ANO. Rozdělení mandátů to neovlivnilo, soud proto nezasáhl, ale podal trestní oznámení kvůli maření přípravy a průběhu voleb.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
