Komerční prezentace Aktual.: 15.09.2026 10:09
Berlín – Zvolit ženu tureckého původu do funkce berlínské primátorky by bylo nejlepší odpovědí na vzestup Alternativy pro Německo (AfD). V rozhovoru se zpravodajem ČTK a dalšími zahraničními novináři to řekla lídryně strany Levice pro nedělní volby v německém hlavním městě Elif Eralpová. Její strana stojí na levém okraji politického spektra v Německu, Eralpová ale odmítá, že by Levice byla radikální. Tvrdí, že některé problémy německé společnosti zkrátka potřebují radikální řešení. Jedním z těch, které navrhuje, je vyvlastnění části bytového fondu velkých koncernů v Berlíně. Levice má podle průzkumů šanci volby v téměř čtyřmilionové metropoli vyhrát a Eralpová by se mohla stát její primátorkou.
„Jsem odpovědí na Sasko-Anhaltsko… Myslím, že by to byl skutečně silný signál, kdyby v Berlíně získala funkci primátora žena s migračním původem, protože AfD brojí hlavně proti lidem s migračním původem,“ řekla Eralpová. Vystudovaná právnička se narodila v roce 1981 v Mnichově tureckým rodičům, kteří se ve vlasti angažovali v socialistickém hnutí a v odborech a po vojenském puči z roku 1980 uprchli do Německa. „Máme velkou šanci psát v Berlíně dějiny,“ dodala politička.
AfD v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku 6. září dostala 43,8 procenta hlasů. Více v žádných jiných zemských volbách nikdy nezískala. Sasko-anhaltská tajná služba přitom AfD od roku 2023 považuje za prokazatelně pravicově extremistickou. Levice vzešla ze Strany demokratického socialismu (PDS), která byla nástupkyní Sjednocené socialistické strany Německa (SED). SED byla komunistickou státostranou, jež vládla v letech 1949 až 1989 Německé demokratické republice (NDR).
Berlínské volební průzkumy z posledních týdnů nemají jasného favorita. Podle některých by mohla vyhrát Křesťanskodemokratická unie (CDU), které na celostátní úrovni předsedá kancléř Friedrich Merz. Řada jich ale na první příčku staví právě Levici pod vedením Eralpové. Pokud by skutečně Levice vyhrála, bylo by to poprvé od znovusjednocení města v roce 1990.
Eralpová o Levici hovoří jako o straně demokratického socialismu a odmítá, že by byla nějak extrémní či radikální. „Máme radikální návrhy třeba pro bytovou politiku, protože tam jsou potřeba radikální řešení,“ řekla. Jejich cílem je mimo jiné „připravit AfD o živnou půdu“. Podpora krajní pravice podle ní totiž i v Berlíně vzrostla, protože lidé „už přestali vycházet s penězi“. AfD by v německém hlavním městě mohla dostat kolem 18 procent hlasů.
Jedním z hlavních témat předvolební kampaně a prioritou strany Levice je dostupné bydlení. Eralpová říká, že chce vyslyšet Berlíňany a realizovat jejich přání, které vyjádřili v roce 2021. V poradním referendu se tehdy obyvatelé metropole vyslovili pro vyvlastnění bytů velkých pronajímatelů. Pro tehdy hlasovalo 59,1 procenta a účast dosáhla 73,5 procenta. Vyvlastnění se mělo týkat společností s více než 3000 byty. „Jsme přesvědčení, že by se na střeše nad hlavou nemělo vydělávat. Proto je pro nás socializace bytů důležitá,“ prohlásila Eralpová. Regulovat je podle ní třeba také platformy pro pronájem bydlení. „Není možné, aby byly hotely vytížené na padesát procent a v našich bytech bydleli turisté,“ uvedla.
Eralpová přitom vyloučila, že by Levice mohla být součástí radniční koalice, která by neměla v programu vyvlastnění bytů velkých koncernů. Zatímco strana Zelených jako jeden z jejích potenciálních partnerů za určitých podmínek se socializací části bytů vlastněných koncerny souhlasí, lídr sociálních demokratů (SPD) Steffen Krach ji odmítá. Německá ústava takzvané zespolečenštění umožňuje, sama Eralpová ale přiznává, že by šlo o dlouhý proces provázený řadou právních bitev.
Za velký vzor Eralpová v rozhovoru označila newyorského starostu Zohrana Mamdaniho. Stejně jako on Eralpová často čelí dotazům ohledně antisemitismu. Přiznává přitom, že v části její strany – stejně jako v celé německé společnosti – je to problém. „Hájíme ale židovský život,“ uvedla v rozhovoru se zahraničními novináři. „A také palestinský a muslimský,“ dodala.
Berlín je německým hlavním městem a zároveň jednou ze 16 spolkových zemí. V jeho čele stojí takzvaný vládnoucí starosta, tedy primátor, kterým je v současnosti Kai Wegner z CDU. Berlínu nyní CDU vládne společně s SPD. V metropoli žije zhruba 3,9 milionu lidí. Téměř milion z nich nemá německé občanství a dalších 700.000 obyvatel hlavního města tvoří němečtí občané s migračním původem. Volební právo má zhruba 2,5 milionu Berlíňanů a poprvé letos mohou volit i šestnáctiletí a sedmnáctiletí.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
