Aktual.: 7.07.2025 14:19
Berlín – Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) dnes při jednání v Praze poděkoval svému německému protějšku Johannu Wadephulovi za německý příspěvek do české muniční iniciativy pro Ukrajinu, je podle něj jeden z největších. Wadephul podotkl, že Německo přispělo více než miliardou eur (téměř 25 miliard korun).
Za zásadní oba šéfové diplomacií označili přijetí 18. balíku protiruských sankcí v Evropské unii. Česko dlouhodobě prosazuje návrh na omezení pohybu ruských diplomatů v Schengenu. Wadephul na dotaz ČTK řekl, že je potřeba návrh zvážit a i se připravit na případná odvetná opatření.
Generální tajemník NATO Mark Rutte nedávno řekl, že muniční iniciativa umožnila zajistit dodávku víc než tří milionů nábojů na Ukrajinu, jen loni to bylo 1,5 milionu nábojů. Wadephul iniciativu ocenil a zároveň uvedl, že německá vláda oslovuje další evropské partnery, zda naleznou ještě ve svých zásobách pro Ukrajinu potřebný materiál, zejména co se týče protivzdušné obrany.
Evropa podle Wadephula vede dialog i se Spojenými státy o tom, jak ještě zvýšit tlak na ruského prezidenta Vladimira Putina. Budoucnost Ukrajiny je podle něj v EU a NATO. „Shodli jsme se, že se nikdy nesmíříme s ruskou agresí. Putin každou noc zasypává ukrajinská města novými útoky, drony, raketami. Jasně to ukazuje, že ruský prezident nemá zájem o mír,“ poznamenal šéf německé diplomacie. Válka podle něj nemíří pouze proti Ukrajině, ale proti evropskému mírovému a bezpečnostnímu řádu.
Co se týče českého návrhu na omezení pohybu ruských diplomatů po Schengenu, podle Wadephula je nutné zvážit způsob, jak to případně konkrétně učinit, upravit z právního hlediska i připravit se na případná odvetná opatření. Německo má podle něj přísné bezpečnostní standardy pro akreditaci ruských diplomatů. Stupňovat tlak na Rusko je podle něj nutné i sankcemi proti jeho stínové flotile či obchodu s ropou.
Ministři dnes také podepsali pracovní program Strategického dialogu mezi oběma zeměmi na období let 2025 až 2027. „Věnujeme se třeba i tématům, jako je obrana, energetická bezpečnost nebo dopravní infrastruktura,“ řekl Lipavský.
Šéfové diplomacií se bavili také o tom, jak zajistit další financování česko-německého fondu budoucnosti, který vzešel z Česko-německé deklarace z roku 1997 a rychle se stal klíčovým aktérem vzájemného sbližování. „Skoro 30 let umožňuje nespočet velmi konkrétních projektů a setkávání. Chtěl bych říci, že osobně udělám vše pro to, aby bylo zajištěno financování,“ uvedl Wadephul.
Debatu ministři vedli také o ekonomické spolupráci, migraci či o dopravní infrastruktuře. Lipavský kvitoval obnovení samostatné česko-německé parlamentní skupiny v Bundestagu.
