Komerční prezentace Aktualizace: 22.07.2024 13:40
Brusel – Díky české muniční iniciativě bude během července a srpna dodáno na Ukrajinu 100.000 kusů munice. V Bruselu to oznámil český ministr zahraničí Jan Lipavský. Podle něj se do iniciativy dosud zapojilo 18 zemí, 15 z nich již splnilo své sliby a přispělo. Znamená to, že financí je dostatek na to, aby do konce roku mohlo být na Ukrajinu dodáno 500.000 kusů munice. Její celková hodnota jsou necelé dvě miliardy eur (asi 50,5 miliardy Kč), doplnil vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný.
„Během července a srpna pošleme celkem 100.000 dalších kusů munice. Nyní hledáme peníze pro nákup další munice, aby mohla iniciativa pokračovat i v roce 2025,“ řekl novinářům Lipavský. „Mohli bychom dodat ještě letos až 800.000 kusů, kdybychom měli peníze,“ dodal. Češi jsou podle něj v každodenním kontaktu s ukrajinskými partnery, kteří si české iniciativy velmi cení. S Kyjevem řeší zejména, co přesně jejich vojáci potřebují.
Česká muniční iniciativa shání pro Ukrajinu dělostřeleckou munici v zemích i mimo Evropskou unii. Před časem dorazila na Ukrajinu první zásilka zhruba 50.000 kusů munice. Česko na iniciativě spolupracuje zejména s Nizozemskem a Dánskem. Sama Česká republika na dodávky přispěla téměř 866 miliony korun, uvedl již na konci června premiér Petr Fiala.
Některé informace ohledně iniciativy jsou velmi citlivé, zejména to, ze kterých zemí se munice nakupuje. „Je známým faktem, že se Rusko snaží podkopat naši iniciativu, snaží se nás přeplatit, i proto nechceme říkat, odkud munici bereme,“ prohlásil šéf české diplomacie. Připomněl v této souvislosti i další ruské aktivity a hybridní či jiné útoky z posledních týdnů, ale i let, například nedávné zadržení cizince podezřelého ze žhářského útoku v autobusových garážích pražského dopravního podniku, za kterým stálo podle Prahy Rusko, ale i výbuch ve Vrběticích.
Česko podezřívá z výbuchů muničních skladů ve Vrběticích v roce 2014 dva důstojníky ruské tajné služby GRU. Britští vyšetřovatelé přitom viní tytéž muže z otravy bývalého ruského tajného agenta Sergeje Skripala a jeho dcery Julije v britském Salisbury v roce 2018.
„Po schengenském prostoru se pohybují stovky ruských agentů, jde o jasnou bezpečnostní hrozbu,“ uvedl Lipavský. Právě i z tohoto důvodu Česko již několik měsíců prosazuje, aby EU omezila pohyb ruských diplomatů v schengenu. Ruští diplomaté by podle návrhu dostávali víza a povolení k pobytu, která jim umožní pohyb pouze v rámci hostitelské země, a nikoli po celém schengenském prostoru. Některé země, například Německo, Maďarsko či Itálie, ale mají s tímto opatřením problém, obávají se zejména recipročních kroků ze strany Moskvy.
Vládní zmocněnec Tomáš Kopečný už nepředpokládá, že by zbývající tři země, které iniciativu zpočátku podpořily, nakonec dodaly i finance. „My jsme ale rádi, že náš systém shledalo důvěryhodným 15 států z Evropy a Severní Ameriky a že do někoho vkládají své finanční prostředky,“ uvedl Kopečný. Které země se nakonec do české muniční iniciativy nezapojí, nechtěl prozradit, podle informací ČTK je ale mezi nimi například Francie.
V současné době jsou podle Kopečného nejvíce potřeba právě zejména peníze. Teprve když je Česko, které v systému funguje jako koordinátor, má k dispozici, mohou začít reálná obchodní jednání, co se kde bude kupovat. „Vzhledem k tomu, že munice bude nyní dodána do konce roku a že většině států trvalo tři nebo i čtyři měsíce, než poslaly své finanční příspěvky, je jasné, že musíme nyní okamžitě začít jednat o tom, co se bude dít od ledna,“ řekl vládní zmocněnec v rozhovoru s českými novinářkami v Bruselu. „Kdybychom se na to začali ptát až v zimě, tak zase budeme mít mezeru X měsíců, během kterých budou mít Ukrajinci podstatně menší množství toho, s čím střílet,“ dodal.
Česko nyní nepředpokládá, že by se k iniciativě přidaly ještě další země. Spíše doufá, že nynější partneři budou chtít v tomto způsobu pomoci Ukrajině pokračovat. „Chceme, aby byl náš systém udržitelný a dlouhodobě fungující,“ zdůraznil Kopečný. Ukrajinci nyní podle něj nejvíce potřebují právě dělostřeleckou munici, protivzdušnou obranu a drony. „S tím třetím si dokážou poradit relativně dobře sami. Největším producentem dronů, dá se říct i na světě, je nyní právě Ukrajina. Jsou tam stovky firem, které produkují FPV drony, a ta spotřeba je ohromující. Letos by se to mělo přiblížit k jednomu milionu kusů,“ dodal.
