Aktual.: 2.10.2025 06:18
Praha – Uznávání palestinského státu v aktuální situaci spíše posiluje postavení teroristického hnutí Hamás, které to pravidelně prezentuje jako své válečné úspěchy a dosahování svého cíle. V rozhovoru s ČTK to řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr., kandiduje za Spolu). Stát Palestina v poslední době uznaly i západní mocnosti v čele s Francií a Británií.
V pojetí Hamásu podle Lipavského nezávislá Palestina nesousedí se Státem Izrael. „Byť evropské země, které Palestinu uznaly v letošním nebo v loňském roce, se správně a logicky od Hamásu plně distancují a já nezpochybňuji tento jejich distanc, tak si myslím, že kdyby tato uznání nepřišla, paradoxně by tlak na Hamás, aby se vzdal moci, byl větší a silnější,“ uvedl šéf diplomacie.
Bílý dům v pondělí zveřejnil dvacetibodový mírový plán, který počítá mimo jiné s klidem zbraní během několika dnů a s propuštěním všech izraelských rukojmích najednou. Návrh po jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem ve Washingtonu veřejně podpořil izraelský premiér Benjamin Netanjahu, čeká se na reakci Hamásu. Trump hnutí vzkázal, že má zhruba tři nebo čtyři dny na odpověď, jinak bude čelit důsledkům.
Plán podle Lipavského neobsahuje úplně nové věci. „Různých pokusů o dojednání míru na Blízkém východě už bylo tolik, že není možné vymyslet úplně něco nového,“ podotkl. Klíčové pro něj je, aby se Hamás vzdal a propustil rukojmí, nebo aby byl poražen a rukojmí byla osvobozena.
Otázkou podle ministra také je, jak bude poté Gaza spravována, o slovo se mimo jiné hlásí Palestinská samospráva pod vedením Mahmúda Abbáse. „Vidíme zároveň, že ostatní země v regionu mají spíše zdráhavější přístup k tomu, aby se nějakým způsobem pouštěly do správy Pásma Gazy,“ dodal Lipavský.
Prezident Petr Pavel v září mimo jiné uvedl, že chce otevřeně mluvit s českou vládou o tom, jaké jsou možnosti vyvíjet tlak na izraelskou vládu, aby přehodnotila plány na dobytí města Gaza.
Lipavský řekl, že na téma Blízkého východu s Pavlem jednal několikrát a soustředil se na to, aby jasně vysvětlil a obhájil pozici vlády. Zatím podle něj prezident nevyjádřil zájem o další jednání. „Já to vnímám, že spíše probíhá nějaké hledání způsobu, jak třeba z jeho strany toto téma dále zvednout. Má na to právo a vím, že také nedávno byl v kontaktu s panem prezidentem (Jicchakem) Herzogem,“ řekl ministr.
O tlaku v česko-izraelských vztazích by Lipavský přímo nehovořil, spíše o tom, že Česko má politiku postavenou na principu mezinárodního práva, mezinárodního humanitárního práva, práva Izraele na existenci a bránit se proti útokům Hizballáhu, Íránu, Húsíů nebo Hamásu. „Ale zároveň to vytváří na Izrael požadavky, aby bylo dodržováno mezinárodní humanitární právo při vojenských operacích v Gaze. To koneckonců zdůrazňujeme poměrně intenzivně v našich vzájemných vztazích,“ dodal Lipavský.
Připomněl, že Česko za letošek na pomoc do Palestiny vyčlenilo 41 milionů korun. Z toho 26 milionů jde přímo do Gazy, zbytek na Západní břeh Jordánu. „Tam se dělají projekty dlouhodobě, jdou především do zdravotní péče,“ podotkl. Téma nutnosti humanitární pomoci pro Palestince zvedá podle Lipavského Česko pravidelně, ale zároveň nesmí být rozkrádána Hamásem.
Sýrii je potřeba ukázat, že má šanci vrátit se na mezinárodní scénu
Sýrii je potřeba ukázat, že má šanci se po pádu zločinného režimu Bašára Asada vrátit zpátky na mezinárodní scénu, některé sankce by bylo možné uvolnit, řekl Lipavský. Prezident Petr Pavel v září řekl, že je pro podmínečné uvolnění sankcí vůči Sýrii. Na okraj Valného shromáždění OSN v New Yorku se tehdy setkal se syrským prezidentem Ahmadem Šarou.
Podle Pavla je důležité umožnit zemi rozvrácené dlouholetým vnitřním konfliktem, aby se nadechla. To se nepodaří, pokud budou nadále platit tvrdé sankce, míní.
„Sankce, které by přispěly k určitému ekonomickému oživení země a zároveň zcela nezpochybnitelně by v sobě neměly vojenský účel nebo účely dvojitého užití, a neměly by tedy vliv na zhoršování bezpečnosti v regionu, tak tam si myslím, že bychom se k tomu měli stavět relativně vstřícně,“ řekl Lipavský.
Připomněl, že Česko Sýrii nikdy diplomaticky neopustilo a působí tam jako ochranná mocnost pro Spojené státy z hlediska konzulární agendy. „I v těch nejtemnějších dobách jsme nepřestali pomáhat obyčejným lidem,“ uvedl Lipavský. „Z české humanitární pomoci pomůžeme vybudovat vodu pro městskou čtvrť nebo pro menší sídla. Lidé jsou za to velmi vděční. Je to i v určité míře prevence proti migračním tokům,“ řekl.
V českém zájmu je podle něj stabilní Sýrie, kde se všechny etnické menšiny budou cítit v bezpečí. „To si myslím, že by měl být velký politický požadavek vůči současnému vedení, tak aby se neopakovaly ty nechutné incidenty, vyvražďování, ať už alavitů, nebo drúzů,“ uvedl.
Mít otevřený dialog se současným syrským vedením a dělat projekty, které slouží i jako prevence nelegální migrace, je podle šéfa diplomacie naprosto v zájmu České republiky. „Ostražitost je namístě zcela jednoznačně, my k tomu vztahu takto přistupujeme. Ale to neznamená, že bychom chtěli ty dveře zavírat,“ odpověděl na dotaz, zda není potřeba obezřetnost vzhledem k tomu, že Šarovo hnutí bylo v minulosti spřízněné s teroristickou skupinou Al-Káida.
Šara stanul v čele Sýrie poté, co jeho islamistické uskupení Haját Tahrír aš-Šám (HTS) loni v prosinci po nečekané ofenzivě svrhlo autoritářský režim prezidenta Asada, který byl u moci 24 let.
