Boje ve mst byly vdy velmi vyerpvajc a stly tonka vysok ztrty. Z hlediska obrnce bylo mon kterkoli dm nebo hromadu sutin promnit v odoln oprn bod. Vysok ztrty z poulinch boj vedly k vvoji specilnch vozidel, urench prv pro toto prosted. Vzhledem k tomu, e se bojovalo na krtk vzdlenosti byly hlavnmi poadavky solidn pancovn a zbra velk re schopn vystelovat tk granty s velkm demolinm inkem. Paradoxn byla pednost krtk hlave, neomezujc manvrovn vozidla v zkch ulicch a monost stelby vysokmi hly nmru.
Trpk zkuenosti
Popudem k vvoji samohybnch dl schopnch niit budovy byly vyerpvajc boje v ulicch mst. Pchota dostala v lednu 1940 pro svou podporu narychlo vyvinut samohybn dla vyzbrojen tkou houfnic sIG 33 re 150 mm (schwere Infanterie Geschtz) s hlavn dlouhou 11 r. Tato zbra dokzala vystelovat tm 28kilogramov granty plnn 8 kg amatolu. Pozdji byly na zklad bojovch zkuenost do palebnho prmru zaazen nadrov demolin 90kg Stielgranate 42 obsahujc 27 kg amatolu. Houfnice sIG 33 se montovala na podvozky tank Pz.Kpfw. I, Pz.Kpfw. II, Pz.38(t) a Pz.Kpfw. III.
Nicmn Hitler poadoval mnohem innj zbran. Na jae 1942 zahjila firma Krupp vvoj tkho tonho mode Br vyzbrojenho houfnic re 305 mm, schopnou palby horn skupinou hl a do nmru + 70. Tato zbra byla urena pedevm pro nien tkch opevnn z odstupu, emu odpovdala hmotnost grant pes 350 kg, s obsahem 50 kg trhaviny a dostelem kolem 10 km. Projekt byl zastaven jako pli nkladn, jet ped dokonenm prototypu. Navc se po zkuenostech od Stalingradu kladl vt draz na podporu pchoty pi bojch ve mst. Hrozba stlch opevnn prakticky pominula.
Prvn lpe navrenou zbran pro podporu pchoty byl Sturmgeschtz IV fr 15 cm Sturmhaubitze 43, postaven na podvozku Pz.Kpfw.IV, vyzbrojen krtkou 150mm houfnic 15 cm StuH 43/L12 firmy koda. Zbra pouvala stejnou munici jako sIG 33. Vozidlo vyrbn od zatku roku 1943 bylo dobe pancovan a vcelku pohybliv. Na nien vtch budov vak nestailo. Navc dolo k rozvoji protitankovch zbran. Stvajc podvozek doshl limitu nosnosti a pancovn nebylo mon dle zesilovat.
Pozornost konstruktr se zamila na zvten re lafetovan zbran. Prvn volbou byla standardn mod 21 cm Mrser 18 re 210 mm. Pi hmotnosti grantu 120 kilogram se jednalo o enormn nrst palebn sly. Ale ani to nebylo Hitlerovi dost. Mnohem vt zalben nalezl ve vrhai raket firmy Rheinmetall Borsig z Dsseldorfu, odvozenm od nmonho vrhae hlubinnch nlo.
Zbra, oficiln oznaen 38 cm Raketenwerfer 61 L/5,4, dokzala vystelovat 376 kg tk granty obsahujc 125 kg trhaviny. Tento grant dokzal zboit cel blok budov. Proti tkm opevnnm byl k dispozici kumulativn grant se zpoovacm zapalovaem, schopn probt 2,5 m armovanho betonu. Tak tk zbra byla pro podvozky Pz.Kpfw. IV pli tk, take bylo nutn shnout po tkm tanku Pz.Kpfw. VI Tiger.
Prototyp vozidla byl hotov v z 1943. Byl postaven na podvozku tanku Pz.Kpfw.VI Ausf.H1 Tiger (Sd.Kfz.181) s hladkmi koly a gumovmi obruemi. Cel nstavba byla z bn konstrukn, nikoli pancov oceli. Na polygonu v oblasti kolem polskho msta Orzysz (nmecky Arys) byl 20. jna pedveden vdci.
