Aktual.: 26.09.2025 11:35
Vimperk (Prachaticko) – Los Emil, jenž v létě putoval po několika zemích, se nyní pohybuje na hranici Česka a Německa. Prochází ze Šumavy do Bavorského lesa a směřuje dále na severozápad. ČTK to dnes řekl mluvčí šumavského národního parku Jan Dvořák. Pohyb losa, jehož putování začalo v Polsku, monitoruje v posledních dnech speciální GPS vysílačka, která udává polohu. Její data má k dispozici i šumavský národní park.
„Na chvíli se objevil v Německu, potom se vrátil na českou stranu a nyní je opět v Německu,“ uvedl Dvořák.
Los Emil se přes Česko a Slovensko dostal do Rakouska, kde ušel přes 500 kilometrů. Nejprve směřoval na západ, ale stočil se na sever a snažil se dostat do Česka. Vzhledem k tomu, že hrozilo, že bude chtít překonat dálnici, tak jej ochránci uspali a převezli k lipenské přehradě. Vypustili jej v místech, kde žije největší populace losů na území Česka. Podle odhadů, které plynou z monitoringu vědců, je to asi 15 zvířat.
Emil se pak následně vydal na severozápad ke Stožci na Prachaticku a nyní pokračuje stejným směrem. „Úmyslně nechceme specifikovat jeho přesnou polohu, aby jej lidé nepronásledovali a nestresovali,“ řekl Dvořák.
Společnost Česká krajina poukazuje na to, že v Česku hrozí volně se pohybujícím losům nebezpečí. Může se stát, že je srazí auto a na následky střetu los zahyne. „Na místních silnicích totiž chybí důležitá dopravní značka ´Pozor los!´, která varuje řidiče před výskytem tohoto mohutného zvířete. Její zavedení nyní podporuje vzniklá petice,“ uvedl Dalibor Dostál z České krajiny.
Losi byli podle Dostála na území dnešní České republiky vyhubeni mezi 12. a 15. stoletím. Důvodem byl v historických dobách nadměrný lov a také další změny způsobené člověkem v krajině, jako změny vegetace či fragmentace prostředí. Další příčinou byly i změny klimatu. Los evropský je největší jelenovitý savec žijící na českém území. Dospělý samec váží přibližně 220 až 450 kilogramů, délka jeho těla je dva až tři metry. Dosahuje výšky v kohoutku 180 až 235 centimetrů. Losi se mnohdy pohybují na podmáčených a bažinatých půdách a také dobře plavou.
