Aktual.: 23.01.2026 17:03
Praha – Ministerstvo zahraničí bude mít připravené materiály pro případné projednávání pozvánky do Rady míru na pondělní koaliční radě ANO, SPD a Motoristů. ČTK to sdělil ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) na dotaz, zda téma bude náplní pravidelné pondělní schůzky a jak dlouho potrvá diplomacii příprava rozvahy. Na té se domluvil s šéfem diplomacie premiér Andrej Babiš (ANO). Téma bude zřejmě v pondělí také jedním z bodů jednání ústavních činitelů o zahraniční politice. Bez znalosti cílů či mandátu Rady míru je velice těžké udělat analýzu toho, zda by Česko mělo, nebo nemělo být součástí. Novinářům to dnes při návštěvě Olomouckého kraje řekl prezident Petr Pavel.
Pozvánku ke členství v Radě míru, kterou ustavil americký prezident Donald Trump, dostala Česká republika ve čtvrtek. Trump spolu s pozvanými státníky radu formálně ustavil ve čtvrtek na okraj Světového ekonomického fóra v Davosu. Americký prezident do rady pozval řadu světových lídrů a tvrdí, že její součástí by chtěl být každý. Mezi zakládajícími členy, kteří dokument podepsali, byli mimo jiné maďarský premiér Viktor Orbán, argentinský prezident Javier Milei nebo ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev. Trump uvádí, že podpis připojili zástupci 59 států, podle agentury AP se však ustavující ceremonie v Davosu zúčastnilo kromě Trumpa jen 19 činitelů. Naopak například Francie oznámila, že se nyní nepřipojí. Neučiní tak ani Švédsko či Norsko.
Pavel: Bez znalosti cílů či mandátu Rady míru je těžké rozhodnout o členství ČR
Bez znalosti cílů či mandátu Rady míru je velice těžké udělat analýzu toho, zda by Česko mělo, nebo nemělo být součástí. Novinářům to dnes při návštěvě Olomouckého kraje řekl prezident Petr Pavel. Pozvánku ke členství v Radě míru, kterou ustavil americký prezident Donald Trump, dostala Česká republika ve čtvrtek.
„Zní to velice hezky, vypadá to prestižně, ale co je podstatné vědět, není, kolik stojí vstupenka, ani to, kdo se postavil do čela a učinil se doživotním předsedou s právem veta. Pro každou zemi je důležité vědět, jaké cíle a mandát by rada měla mít, v jakém vztahu bude k OSN a Radě bezpečnosti, jaké pravomoce bude mít, čím se vůbec bude chtít zabývat, na jaké úrovni bude chtít přijímat rozhodnutí a nést za ně odpovědnost a v rámci jakého právního rámce,“ vyjmenoval Pavel.
K zasedání v Davosu Pavel dnes řekl, že zazněla řada zásadních informací. „Některé asi nemá smysl brát úplně doslovně a dělat z toho dalekosáhlé závěry, ale měli bychom je brát jako indikátory nebo signály možného dalšího vývoje,“ míní. Většina evropských lídrů se podle hlavy státu probrala z iluzí a pochopila, že Evropa se musí začít starat sama o sebe a být společenstvím suverénních zemí, které chápou, že jen společně mohou hrát důležitou roli v globálním měřítku.
Například situace s Grónskem se nyní podle Pavla možná už nejeví tak dramaticky, ale neznamená to, že i ta nebude mít svůj vývoj. Všechny podmínky k tomu, aby byla posílena efektivně obranyschopnost regionu, jsou podle prezidenta už smluvně na stole. „Smlouva mezi USA a Dánskem je dlouhodobá a umožňuje poměrně masivní přítomnost USA v regionu, jak pozemní, námořní, leteckou,“ míní Pavel.
Názory na účast v radě si podle Babiše ve čtvrtek večer vyměnili na mimořádném summitu unijní lídři. „Domluvili jsme se s ministrem (zahraničí Petrem) Macinkou, že to zanalyzuje příslušný odbor ministerstva zahraničních věcí. Uvidíme, jaký bude závěr té analýzy,“ uvedl předseda české vlády. Dodal, že nezná detaily a panují na to různé názory.
Téma bude zřejmě v pondělí také jedním z bodů jednání ústavních činitelů o zahraniční politice. Prezident Petr Pavel novinářům při návštěvě Olomouckého kraje řekl, že vedle informací o plánovaných zahraničních cestách a podobně počítá i s aktualitami.
Rada se má podle Trumpa nejprve zaměřit na prosazení míru v palestinském Pásmu Gazy, chce se ale věnovat i dalším konfliktům. Trump uvedl, že nová mezinárodní instituce dohlédne na demilitarizaci a obnovu Gazy.
Agentura Reuters dříve uvedla, že Trump se má stát prvním a zároveň doživotním předsedou Rady míru a rozhodovat o zemích, které do ní budou přizvány. Podle návrhu charty by měl být za stálé členství vybírán poplatek ve výši jedné miliardy dolarů (skoro 21 miliard korun); jako bezplatné je nabízeno členství na tři roky. V pondělí, tedy předtím, než ČR obdržela oficiální pozvánku, Macinka novinářům řekl, že inzerovaná cena je pro možnosti českého státního rozpočtu asi nemyslitelná.
Česko ohledně členství v Radě míru počká i na postoj spojenců v EU a NATO
Česko ohledně svého členství v Radě míru, kterou ustavil americký prezident Donald Trump, vyčká i na postoje spojenců v Evropské unii a Severoatlantické alianci. Novinářům to dnes řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Nabídku podle něj bude analyzovat vládní koalice a poradí se o ní. Ministerstvo zahraničí bude podle šéfa diplomacie Petra Macinky (Motoristé) mít připravené materiály pro pondělní koaliční radu.
Pozvánku ke členství v radě dostalo Česko ve čtvrtek. Trump spolu s pozvanými státníky radu formálně ustavil ve čtvrtek na okraj Světového ekonomického fóra v Davosu. Americký prezident do rady pozval řadu světových lídrů a tvrdí, že její součástí by chtěl být každý. Mezi zakládajícími členy, kteří dokument podepsali, byli mimo jiné maďarský premiér Viktor Orbán, argentinský prezident Javier Milei nebo ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev.
Na čtvrtečním summitu EU podle Babiše zaznívaly k tématu různé názory. „My se domluvili, že o tom budeme diskutovat,“ uvedl. Některé státy podle něj podmiňují členství tím, že by se musela rada explicitně zaměřovat na situaci v Gaze. „Uvidíme, jak se to bude vyvíjet, není to teď nějaká priorita,“ uvedl Babiš.
Koalice bude nabídku analyzovat a poradí se. Úplně jiná situace by byla, kdyby členství vyžadovalo souhlas obou parlamentních komor, podotkl Babiš. „Vyžadovalo by to úplně jiný přístup. Počkáme, co další naši spojenci v NATO a EU. Domluvili jsme se o komunikaci a uvidíme, jak se to bude vyvíjet. Není to, že bychom o tom rozhodovali zítra nebo hned,“ dodal.
Agentura Reuters dříve uvedla, že Trump se má stát prvním a zároveň doživotním předsedou rady a rozhodovat o zemích, které do ní budou přizvány. Podle návrhu charty by měl být za stálé členství vybírán poplatek ve výši jedné miliardy dolarů (skoro 21 miliard korun), jako bezplatné je nabízeno členství na tři roky. V pondělí, tedy předtím, než ČR obdržela oficiální pozvánku, Macinka novinářům řekl, že inzerovaná cena je pro možnosti českého státního rozpočtu asi nemyslitelná. Babiš dnes potvrdil, že první tři roky mají být bezplatné.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
