Paříž/Peking/Tokio/Ottawa – Americká plošná cla, jejichž zavedení ve středu oznámil americký prezident Donald Trump, budou mít mohutný dopad na evropskou ekonomiku. Řekl to dnes podle agentury AFP francouzský prezident Emmanuel Macron. Pro mezinárodní obchod jsou Trumpova cla podle něj šokem, označil je za „brutální a nepodložená“. Macron při setkání s představiteli francouzského průmyslu řekl, že jedním z možných kroků v reakci na ty americké je přerušení investic v USA, dokud se vše nevyjasní. Slíbil také jednotnou reakci Evropské unie.
Řada zemí včetně Číny a Japonska vyzvala Spojené státy ke zrušení cel, Korea připravuje ochranu vlastních firem, Kanada slíbila přijmout protiopatření. Americký ministr financí Scott Bessent v televizním rozhovoru radil všem dotčeným zemím na cla neodpovídat, jinak pohrozil eskalací obchodního konfliktu.
Macron v ostré kritice kroků amerického prezidenta řekl, že americká ekonomika a spotřebitelé kvůli clům zchudnou a zeslábnou. Jejich nepřímým důsledkem by podle něj mohlo být posílení asijských exportů do Evropy.
„Jedna věc je jistá, po rozhodnutích z této noci se americká ekonomika a Američané, ať už podniky nebo občané, stanou slabšími než včera a chudšími,“ prohlásil podle AFP šéf Elysejského paláce a vyzval Evropany, aby za těchto okolností „zůstali jednotní“.
Francouzský prezident hovořil o evropské reakci ve dvou fázích. „První odpověď proběhne v polovině dubna a bude se týkat již rozhodnutých cel, zejména na ocel a hliník,“ cituje francouzskou hlavu státu AFP. Druhá, „masivnější odpověď“, má následovat v reakci na cla oznámená ve středu, a to na konci měsíce po podrobném prostudování, „sektor po sektoru.“
Pokud jde o reakce, na stole jsou „všechny nástroje“, včetně přerušení investic ve Spojených státech, varoval Macron podle AFP.
Francouzský prezident dnes kritizoval také zdůvodnění amerických kroků. Například obchodní nerovnováha, na kterou Trump poukazuje, podle něj nebere v úvahu například digitální služby.
Trump ve středu večer oznámil zavedení plošných cel vůči mnoha zemím na celém světě. Dovozy zboží z EU chce zatížit 20procentními cly. Kromě toho Spojené státy nyní začínají vybírat 25procentní clo na dovoz osobních a lehkých užitkových aut.
Například podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové jsou Trumpem oznámená cla ranou světové ekonomice a důsledky pocítí miliony lidí. EU je připravena vyjednávat, ale může podle ní také sáhnout k protiopatřením.
Kanada zavádí odvetná 25procentní cla na dovoz automobilů z USA
Kanada zavede cla na dovoz automobilů ze Spojených států ve výši 25 procent. Nové opatření se netýká dovozu zboží splňujícího podmínky dohody o volném obchodu mezi Spojenými státy, Mexikem a Kanadou (USMC). V reakci na krok USA, jež dnešním dnem začínají vybírat vlastní 25procentní poplatek na dovoz automobilů, to oznámil kanadský premiér Mark Carney.
Carney na tiskové konferenci, živě přenášené na síti X, rovněž uvedl, že nová cla se nebudou vztahovat na automobilové díly. Zároveň připomněl, že dřívější odvetná cla na dovoz z USA zůstávají v platnosti. Ta Kanada zavedla v reakci na plošná cla, která Spojené státy uvalily na dovoz produktů z oceli a hliníku.
„Vzhledem k budoucím škodám způsobeným jejich vlastním lidem by americká administrativa nakonec měla změnit kurz. Nechci však dávat falešné naděje,“ řekl Carney a dodal, že změna přístupu Spojených států může trvat dlouho.
„Osmdesátileté období, kdy Spojené státy zastávaly roli globálního ekonomického lídra, kdy vytvářely spojenectví založená na důvěře a vzájemném respektu a zasazovaly se o volnou a otevřenou výměnu zboží a služeb, skončilo. Je to tragédie,“ dodal Carney. Zároveň řekl, že Kanada je připravena převzít vůdčí roli při vyjednávání s těmi partnery, kteří o stojí pokračování spojenectví a výměny založených na těchto hodnotách.
Ode dneška Spojené státy začaly vybírat 25procentní clo na dovoz automobilů a nejpozději od 3. května by měly účtovat poplatek i za dovoz automobilových dílů. Americký prezident Donald Trump také ve středu oznámil plošná cla prakticky na veškerý dovoz do Spojených států. Základní sazba činí deset procent a platit začne od soboty 5. dubna. Na některé země se ale budou vztahovat cla vyšší, v některých případech výrazně.
Kanady a Mexika se nová plošná cla nedotkla, Trump vůči nim již dříve uvalil cla ve výši 25 procent. Na měsíce je pak pozastavil na veškeré zboží splňující podmínky USMC. Trump opatření odůvodňoval tím, že se do USA stále dostává syntetický opioid fentanyl. Carney se dnes proti tomuto odůvodnění ohradil.
V březnu Kanada zavedla odvetná cla na americké ocelářské produkty v hodnotě 12,6 miliardy kanadských dolarů ročně (203 miliard Kč), hliníkové produkty v ročním objemu tří miliard kanadských dolarů (48,4 miliardy Kč) a další americký dovoz v hodnotě 14,2 miliardy (229 miliard Kč) kanadských dolarů ročně. Opatření se týkají například počítačů, sportovního vybavení či výrobků z litiny.
Čína se postavila proti americkým clům, slíbila protiopatření, píší agentury
Čína vyzvala Spojené státy, aby okamžitě zrušily jednostranná cla, a pohrozila protiopatřeními. Uvedly to dnes tiskové agentury s odvoláním na čínské ministerstvo obchodu. Japonsko důrazně vyzvalo Spojené státy, aby zrušily své rozhodnutí o zavedení cel, která jsou v rozporu s pravidly Světové obchodní organizace (WTO) a poškodí globální ekonomiku a mezinárodní obchod. Kanadský premiér Mark Carney přislíbil odpovědět protiopatřeními na cla uvalená Trumpem, která podle premiéra „zásadně mění“ mezinárodní obchod. Nejvyšší cla vyměřil Trump malé ostrovní zemi a africkému Lesothu.
To prohlášením reagovalo na zavedení nových cel, jak je ve středu oznámil americký prezident Donald Trump, který je nazývá recipročními. Na dovoz z Číny budou Američané podle agentur uplatňovat nové clo 34 procent navíc k 20procentnímu clu, které Trump na asijskou zemi od svého nástupu do funkce již uvalil. Celková celní sazba na dovoz z Číny ve výsledku činí 54 procent.
Čína se proti tomu rozhodně staví a určitě podnikne protiopatření, aby ochránila svá práva a zájmy, uvedlo dnes ministerstvo obchodu a vyzvalo USA, aby řešily neshody s obchodními partnery prostřednictvím rovnoprávného dialogu, napsala agentura Reuters. Čínské ministerstvo podle agentury AFP upozornilo, že nová americká cla „nerespektují pravidla mezinárodního obchodu a vážně poškozují práva a zájmy“ dotčených stran.
Cla ve výši 54 procent, která šéf Bílého domu na Čínu uvalil, jsou vyšší, než mnozí analytici očekávali, a mohou zásadně změnit vztahy mezi oběma ekonomikami po desetiletích vzájemné závislosti, píše web stanice CNN. Obchod mezi oběma zeměmi podle údajů americké vlády v roce 2024 dosáhl odhadované hodnoty 582,4 miliardy dolarů (asi 13,2 bilionu Kč).
Japonsko vyzvalo USA, aby odvolaly nová cla, píše Kjódó
Japonsko důrazně vyzvalo Spojené státy, aby zrušily své rozhodnutí o zavedení cel, která jsou v rozporu s pravidly WTO a poškodí globální ekonomiku a mezinárodní obchod. Uvedla to dnes japonská tisková agentura Kjódó s odvoláním na prohlášení vládního mluvčího.
„Máme vážné obavy ohledně toho, zda jsou cla v souladu s pravidly WTO a obchodní dohodou mezi Japonskem a USA,“ řekl novinářům mluvčí japonské vlády Jošimasa Hajaši podle agentury AFP v reakci na rozhodnutí Trumpa uvalit nová cla ve výši 24 procent na dovoz japonského zboží do USA.
Nová americká cla jsou „extrémně politováníhodná“, uvedl před novináři japonský ministr hospodářství, průmyslu a obchodu Jodži Muto. Podle AFP dodal, že při jednání se svým americkým protějškem Howardem Lutnickem – ještě před Trumpovým oznámením – znovu důrazně vyzval Washington, aby nová cla neuplatňoval proti Japonsku. Na otázku, zda Japonsko přijme nějaká odvetná opatření, Muto odpověděl, že vláda zkoumá řadu možností a zvolí tu nejlepší cestu k ochraně národních zájmů.
Japonský premiér Šigeru Išiba přislíbil ochranu japonského průmyslu a pracovních míst před Trumpovými cly a krok amerického prezidenta označil za nešťastný a politováníhodný. Išiba uvedl, že se nebude zdráhat Trumpa případně vyzvat, aby cla přehodnotil.
Išiba požádal Icunoriho Onoderu, šéfa politické strategie vládní Liberálně demokratické strany, aby zvážil veškerá nezbytná opatření k tomu, aby se země vyrovnala s americkými cly.
Šéf Bílého domu prohlásil, že Japonsko „na dovoz z USA uvaluje 46procentní cla a „u některých položek, jako jsou automobily, jsou mnohem vyšší“. Trump si také stěžuje, že japonští spotřebitelé nakupují zboží od velmi malého množství amerických značek.
Japonsko přitom neuvaluje žádná cla na dovážené osobní a nákladní automobily ani na autobusy. Američtí výrobci automobilů si však dlouhodobě stěžují na jiná opatření Japonska, která vnímají jako překážky, včetně přísných bezpečnostních norem, píše list The Straits Times.
Spojené státy jsou jedním z největších obchodních partnerů Japonska a vyšší cla na zboží směřující do USA zasadí ránu japonské ekonomice, která je závislá na vývozu, píše Kjódó. V Japonsku rovněž rostou obavy z dopadu samostatných amerických cel na automobily na japonské společnosti, jako je Toyota Motor Corp. Spojené státy dnes začínají vybírat 25procentní clo na dovoz osobních a lehkých užitkových aut.
Nejvyšší cla Trump vyměřil malé ostrovní zemi a africkému Lesothu
Obzvlášť vysoká cla ve středu oznámil americký prezident Donald Trump pro velmi malé obchodní partnery a některé země v krizi. Nejvyšší sazbu vyměřil souostroví Saint-Pierre a Miquelon, které je francouzským zámořským územím, a pak africkému státu Lesotho, o němž šéf Bílého domu nedávno žertoval, že o něm nikdo nikdy neslyšel. Shodně dostaly 50procentní sazbu. Na zboží ze Sýrie se ve Spojených státech bude vztahovat clo ve výši 41 procent.
Americký prezident chce rozsáhlým celním balíčkem podpořit ekonomiku. Cla se liší, některé země jako Rusko, na seznamu vůbec nejsou. Trumpova mluvčí Karoline Leavittová zpravodajskému webu Axios řekla, že Spojené státy Rusko nezohlednily, protože americké sankce „už veškerý významný obchod vylučují“.
Naopak Ukrajina, která se přes tři roky brání ruské agresi a doufá v pomoc Washingtonu s uzavřením míru, na seznamu figuruje. Na její zboží se bude vztahovat desetiprocentní sazba.
Na 49procentní clo se musí připravit Kambodža, následuje Laos se 48 procenty a za ním Madagaskar se 47 procenty. Vietnamské zboží Spojené státy zatíží 46 procenty, Myanmar a Srí Lanku 44 procenty.
Trump oznámil také plošná cla ve výši deseti procent prakticky na veškerý dovoz do Spojených států. Prohlásil, že na mnoho zemí se budou vztahovat vyšší sankce v závislosti na obchodní nerovnováze. Cílem opatření jsou zejména ty země, které Spojené státy považují za země s obzvláště vysokými obchodními bariérami pro americké výrobky.
Na seznamu jsou také malá nesamosprávná území, jako je Tokelau v jižním Pacifiku a Gibraltar nebo ostrovy Aruba v Karibském moři, které tvoří jednu z konstitučních zemí Nizozemského království, a Turks a Caicos patřící Británii. Na rozdíl od Saint-Pierre a Miquelon ale tato území budou mít jen základní desetiprocentní sazbu.
