Aktualizace: 5.03.2024 18:15
Praha – Francouzský prezident Emmanuel Macron se dnes při jednání s českými představiteli v Praze shodl na potřebě další podpory Ukrajiny, která se více než dva roky brání ruské agresi. Vyzval také k jednání o řešení konfliktu v palestinském Pásmu Gazy. S prezidentem Petrem Pavlem a premiérem Petrem Fialou (ODS) debatoval i o jaderné energetice, která ve Francii stejně jako v Česku tvoří významný zdroj elektřiny. Francouzská společnost EDF je jedním ze dvou uchazečů o stavbu nových jaderných reaktorů v Česku, jejím soupeřem v tendru je jihokorejská KHNP.
Macron po jednání s Pavlem na Pražském hradě zdůraznil, že Rusko nesmí zvítězit ve válce na Ukrajině. Podle francouzského prezidenta je nutné podporovat ukrajinský lid a tamní armádu tak dlouho, jak to bude třeba.
Pavel řekl, že je pro hledání nových forem pomoci Ukrajině, včetně možné zahraniční přítomnosti. Neznamenalo by to vyslání bojových jednotek, ale například vojenských instruktorů. „Ukrajina, přestože je napadena, je stále suverénní zemí, a i kdyby na jejím území fungovala nějaká výcviková mise, není to porušením žádného mezinárodního pravidla,“ řekl Pavel.
Macron ocenil také českou iniciativu na zajištění munice pro Ukrajinu v zemích mimo Evropskou unii a potvrdil, že se k ní Francie připojí. Evropa podle něj urychlila svoji výrobu, dodala veškeré dostupné zásoby, ale potřeby Ukrajiny jsou takové, že je potřeba jít nad rámec skladových zásob. „Musíme oslovit neevropské země, musíme čelit krátkodobým potřebám, co se týče munice na Ukrajině,“ poznamenal.
Téma Ukrajiny se dostalo i do akčního plánu česko-francouzského strategického partnerství do roku 2028, který Macron a Fiala podepsali. Země označují ruskou vojenskou invazi na Ukrajinu za nelegální a nevyprovokovanou ozbrojenou agresi. Bezpečnostní prostředí v Evropě i mimo ni je podle dokumentu zejména od počátku války výrazně narušené. „Ruský imperialismus, asertivní snaha Číny zpochybňovat mezinárodní řád, hybridní hrozby a šíření terorismu představují některé z hrozeb, kterým musíme čelit společně,“ uvádí dokument.
K dalšímu aktuálnímu vojenskému konfliktu, který od loňského října trvá v Pásmu Gazy, Macron řekl, že Česko a Francie do značné míry sdílí názory na situaci. Podle něj je třeba pokračovat v politických jednáních, aby bylo přijato řešení založené na dvou státech. Uvedl, že politici volají po příměří a jsou znepokojeni humanitární situací v Pásmu Gazy. Konflikt začal poté, co palestinské hnutí Hamás a s ním spřízněné islamistické skupiny provedly loni 7. října teroristické útoky v jižním Izraeli, při nichž zahynulo na 1200 lidí a dalších 253 bylo uneseno do Pásma Gazy jako rukojmí. Izrael poté zahájil ofenzivu s cílem Hamás zlikvidovat, boje si vyžádaly velký počet civilních obětí mezi Palestinci.
Významným tématem Macronovy pražské návštěvy je i jaderná energetika. Fiala řekl, že Česko i Francie vnímají jadernou energii jako klíčový nástroj k zajištění energetické bezpečnosti. Ocenil zapojení francouzské státní elektrárenské společnosti EDF do tendru na stavbu nového bloku v jaderné elektrárně v Dukovanech. Firma podle něj vylepšuje svou nabídku a projevuje snahu zapojit do projektu i české společnosti.
Macron se po jednání s Fialou účastnil česko-francouzského jaderného fóra, kde uvedl, že česko-francouzské partnerství je zásadní pro rozvoj jaderné energetiky v celé Evropě. Francie podle něj chce spolupráci v této oblasti dál podporovat.
Kromě politických jednání se dnes Macron v Praze setkal také se studenty Francouzského lycea a se zástupci francouzské komunity v Česku. Společně s Pavlem také u Filozofické fakulty Univerzity Karlovy uctil památku obětí prosincové střelby, kdy student zabil 14 lidí a sebe a dalších 25 lidí zranil.
Macron se do Prahy vrátil po roce a půl. Naposledy byl v Česku v říjnu 2022, kdy přijel na premiérové setkání Evropského politického společenství a neformální summit Evropské rady. Do ČR od jejího vzniku v roce 1993 zavítali všichni francouzští prezidenti. François Mitterand přijel ještě do socialistického Československa v prosinci 1988, kdy k sobě jako první prezident pozval představitele opozice, na takzvanou snídani s disidenty.
