Aktual.: 21.05.2025 20:18
Paříž – Francouzská vláda musí předložit nové návrhy, jak se postavit vlivu islamistického hnutí Muslimské bratrstvo a šíření politického islamismu v zemi. V reakci na vládní zprávu to dnes podle agentury AFP řekl prezident Emmanuel Macron. Muslimské organizace zprávu odsuzují, zatímco krajně pravicoví politici chtějí hnutí zakázat.
V dokumentu, který kabinet obdržel v úterý, se píše o ohrožení národní soudržnosti způsobeného bratrstvem, které šíří islamismus zdola a na lokální úrovni. I kvůli vytváření stále početnějších „islamistických ekosystémů“ by měl stát přijmout rozhodná a dlouhodobá opatření, napsal web France24.
„Cílem zprávy je zvýšit povědomí státu a informovat širokou veřejnost i volené zástupce o této hrozbě a o tom, jak funguje, protože trvá dlouho a je skrytá a nenápadná,“ uvedla prezidentská kancelář.
Macron kvůli tomu na dnešek svolal Radu obrany a národní bezpečnosti, kde zasedl i premiér François Bayrou nebo ministři zahraničí a školství. Prezident radě sdělil, že stávající opatření jsou nedostatečná, proto vládu požádal, aby do červnového zasedání formulovala nové návrhy.
Ministr vnitra Bruno Retailleau nastínil, že by v rámci zlepšení situace mohl vzniknout post nejvyššího šéfa zpravodajských služeb nebo skupina prokurátorů přidružených k ministerstvu vnitra. Dalším opatřením by mohlo být školení pro úředníky či informování veřejnosti o problematice.
Národní federace francouzských muslimů (FNMF) zprávu odsoudila, jde podle ní o nepodložená tvrzení. Zároveň varovala před „nebezpečným spojováním“. Podle Francouzské rady muslimského vyznání (CFCM) jde o škodlivé zaměňování pro muslimy, kteří jsou v zemi neustále podezíráni.
Zpráva se stala tématem i na francouzské politické scéně. Zatímco předseda krajně pravicového Národního sdružení (RN) Jordan Bardella vyzval k zákazu Muslimského bratrstva, vůdce radikální levice Jean-Luc Mélenchon naopak mluvil o islamofobii překračující meze.
Muslimské bratrstvo, které se zrodilo v roce 1928 v Egyptě, má své odnože po celém světě. Jeho představitelé tvrdí, že se hnutí před desítkami let zřeklo násilí a prosazuje islámskou politickou vizi prostřednictvím voleb a dalších pokojných prostředků. Hnutí, které kritici považují za hrozbu, je zakázáno v Saúdské Arábii, Spojených arabských emirátech, Sýrii, Egyptě, Rusku a Jordánsku.
Ve Francii od roku 1905 platí ústavní princip sekularismus (laïcité), který odděluje náboženství od státu a zakazuje vliv církve na státní záležitosti a naopak. Na úřadech nebo ve školách se proto nesmí propagovat církevní symboly, jako jsou křesťanské kříže, židovské jarmulky, sikhské turbany nebo islámské šátky.