Aktualizace: 30.06.2024 09:08
Brusel – Půlročního předsednictví v Radě EU se v pondělí 1. července ujímá Maďarsko. Ani diplomaté, ani bruselská média se přitom nedokážou shodnout, zda půjde o předsednictví poklidné, profesionální a konstruktivní, či zda se má EU následujících šesti měsíců obávat. Budapešť se stala poslední dobou terčem kritiky zejména kvůli blokování téměř veškeré pomoci určené Ukrajině, na které se ostatní členské státy shodly, maďarští zástupci nyní ale shodně tvrdí, že země bude během svého předsednictví jednat jako takzvaný honest broker, tedy moderátor jednání. Neopomenou ale dodat, že to neznamená, že nebudou prezentovat svou „jasnou vizi Evropy“.
Podle maďarského ministra pro evropské záležitosti Jánose Bóky se jeho země zaměří na sedm priorit. Patří mezi ně patří například posílení konkurenceschopnosti Evropské unie, rozvoj evropského obranného průmyslu, další pokračování konzistentní politiky rozšíření EU, které musí být založené na zásluhách, a rovněž i řešení problému nelegální migrace či témata budoucnosti kohezní politiky a unijní zemědělské politiky.
„Maďarsko se ujímá předsednictví EU ve velmi obtížných časech,“ uvedl Bóka na úvod tiskové konference, při které 18. července v Budapešti priority své země představil. Válka v sousedství, problémy týkající se migrace, výzvy v souvislosti s konkurenceschopností EU, vyjmenoval tehdy maďarský ministr několik problémů, kterým musí současná Evropa čelit.
Navíc Budapešť bude unii předsedat v takzvané přechodné době, tedy v době formování nových unijních institucí po evropských volbách. Jak v této souvislosti zmínili maďarští zástupci, Evropský parlament se bude pomalu vytvářet a začínat fungovat, stejně tak se bude teprve pomalu formovat nová Evropská komise. Rada EU, které budou Maďaři předsedat, tak bude po určitou dobu „jedinou stabilní institucí“.
Pravdou je, že v Evropském parlamentu se nyní legislativní činnost zastavila a pokračovat bude až na konci října, spíše v listopadu, kdy skončí takzvané grilování eurokomisařů před jednotlivými výbory, bude schválena nová Evropská komise a europoslanci se zase budou moci vrátit ke své běžné činnosti. Právě Maďaři tak budou moci věci posouvat jen v Radě EU, která zastupuje členské státy. Takzvané trialogy, tedy vyjednávání mezi předsednictvím, komisí a Evropským parlamentem, se rovněž „rozjedou“ až téměř ke konci maďarského předsednictví.
Maďarští představitelé jsou si toho podle svých slov vědomi, přesto ale doufají, že se jim ve vyjednáváních některých norem podaří pokročit. Pro srovnání se prý podívali zpět na finské předsednictví, které se odehrávalo v podobné přechodné době od července do prosince 2019, a i tehdy se Finům podařilo posunout dál kolem 20 projednávaných legislativních návrhů.
Co se tedy bude dít v mezičase? Zatím není jasné, kdy by měl maďarský premiér Viktor Orbán své předsednictví představit. Dělo se tak vždy na první schůzi Evropského parlamentu. Jenže před pěti lety, rovněž v tomto povolebním období, byly schůze dvě, jedna ustavující a na druhé prezentoval priority Finů jejich tehdejší premiér Antti Rinne. Nyní je ale v červenci schůze jen jedna, na které by měla být zvolena předsedkyně či předseda Evropského parlamentu a rovněž by se během ní mělo hlasovat o nové šéfce Evropské komise. Hovoří se tedy i o tom, že se představení maďarských priorit odsune až na zářijovou schůzi EP.
Podle maďarského ministra pro evropské záležitosti se za šest měsíců předsednictví uskuteční přes 1500 pracovních skupin, bude se konat rovněž 37 takzvaných Rad EU, tedy setkání unijních ministrů, jak v Bruselu, tak v Lucemburku či Budapešti. Právě v maďarské metropoli se již 11. července uskuteční první neformální jednání unijních ministrů, tentokrát pro životní prostředí, následovat je budou ministři zodpovědní za energetiku a na konci srpna se v Budapešti neformálně sejdou i ministři zahraničí a obrany zemí EU.
„Budeme hledat skutečná řešení na skutečné problémy v Evropě,“ uvedl o maďarském předsednictví ministr Bóka. Jak poznamenal bruselský server Politico, i když se maďarští diplomaté snažili všechny uklidňovat a zdůrazňovat, že Budapešť chce mít normální, úspěšné předsednictví, určité obavy zůstávají, například i vzhledem k tomu, jaký si země pro svůj půlrok zvolila motto. Je jím totiž slogan Make Europe Great Again (Udělejme Evropu opět skvělou). Podobné heslo Make America Great Again (Udělejme Ameriku opět skvělou) učinil známým bývalý americký prezident Donald Trump. Make America Great Again bylo Trumpovo volební heslo z roku 2016.
Logem předsednictví je stylizovaná Rubikova kostka, známý barevný hlavolam, který sestavil v 70. letech minulého století maďarský architekt a designér Ernö Rubik.
Trump je přitom velkým přítelem maďarského premiéra Orbána, který se několikrát nechal slyšet, že podporuje jeho znovuzvolení prezidentem USA. Shodou okolností neformální Evropská rada se v Budapešti uskuteční v pátek 8. listopadu, tedy hned po amerických volbách.
Existenci obav z maďarského přístupu zejména k veškerým krokům týkajícím se Ukrajiny ukazuje i fakt, že se belgické předsednictví snažilo spoustu věcí dokončit ještě v posledních dnech. Dojednán tak byl například oficiální začátek přístupových rozhovorů s Ukrajinou a Moldavskem, schválení se dočkal rovněž i čtrnáctý balíček sankcí proti Rusku. Podařilo se rovněž, i přes výhrady Maďarska, rozhodnout o použití výnosů ze zmrazených ruských aktiv v Evropě na pomoc pro Kyjev.
Jak to bude s dalšími penězi, které má EU pro Ukrajinu připravené, ale Maďarsko je dosud blokovalo, zůstává nejasné. Samotná jednání Kyjeva o přiblížení se k EU ale Budapešť narušit nemůže, uvedla nedávno v rozhovoru s ČTK Jana Juzová z institutu Europeum. Takzvaný screening, který nyní nastane, je proces mezi Evropskou komisí a daným kandidátským státem. Tento proces zahrnující celkem 33 kapitol potrvá nejméně rok, mohl by tak být ukončen až během následujícího polského předsednictví, které začíná v lednu 2025.
