Maďarský parlament schválil dodatek k ústavě, jenž má ukončit mandát prezidenta

Maďarští poslanci schválili sedmnáctý ústavní dodatek, jehož deklarovaným smyslem je „obnovit demokracii založenou na právním státě“, poměrem hlasů 139 ku šesti. Poslanci národovecké strany Fidesz hlasování bojkotovali. Magyarova strana Tisza po drtivém vítězství ve volbách drží v parlamentu dvoutřetinovou většinu, která jí umožňuje schvalovat změny základního zákona země.

„Bylo by zradou maďarského národa, kdybychom tuto ústavu ponechali netknutou,“ prohlásil Magyar v parlamentu před hlasováním. „Oni (Fidesz) zemi nastavili tak, že se vůle jednoho člověka stala zdrojem legislativní práce… Strana Tisza získala jednoznačný dvoutřetinový mandát k tomu, aby tento systém odstranila,“ uvedl premiér.

Ústavní dodatek s okamžitou platností ukončuje funkční období současného prezidenta s odůvodněním, že společnost v něj „ztratila důvěru“. Sulyok má pět dní na to, aby jej podepsal. Parlament má pak zvolit prezidenta nového, a to buď do doby, než vstoupí v platnost nová ústava, nebo na dobu nanejvýš pěti let. Podle Magyara se na podzim spustí „rozsáhlý společný projekt“ s maďarským lidem na vypracování nové ústavy.

Po hlasování Magyar novinářům řekl, že přijetím ústavního dodatku jeho vláda „zahájila transformaci Orbánova právního systému“. „Dnešním hlasováním jsme uzavřeli jednu éru,“ řekl premiér. „Zeptali jsme se maďarského lidu a dostali k tomu od něj zcela jasný mandát,“ dodal s odkazem na výsledky voleb.

Orbán po hlasování parlamentu podle maďarské tiskové agentury MTI prohlásil, že pokud bude prezident násilně odvolán z funkce, má Maďarsko právo postavit se na odpor. „A my tak učiníme. (…) Nikdy neuznáme agresivní metody autokracie za legitimní či legální,“ uvedl bývalý premiér, jehož styl vládnutí naopak kritici označují za autoritářský a který prosazoval systém takzvané „neliberální demokracie“. „Dnes si vyřizují účty s prezidentem, ale zítra to mohou udělat s kýmkoli,“ dodal Orbán.

Role maďarského prezidenta je převážně ceremoniální, ale hlava státu má pravomoc podepisovat zákony přijaté parlamentem, anebo je odesílat k ústavnímu soudu, aby je přezkoumal. Magyar opakuje, že Sulyok své roli hlavy státu nedostál, protože se nepostavil proti nedemokratickým krokům prosazeným Orbánovou vládou. Už před volbami slíbil, že Sulyoka odvolá.

Pokud prezident schválený ústavní dodatek do pěti dnů nepodepíše, Tisza proti němu zahájí řízení o odvolání z funkce, varoval dnes Magyar. Zároveň Sulyoka opět obvinil, že koná v zájmu nyní opoziční strany Fidesz. Ta podle premiéra pro prezidenta předem připravila podání k ústavnímu soudu, jímž hodlá změnu ústavy napadnout. Sulyok působil deset let jako soudce ústavního soudu, než ho parlament v roce 2024 jmenoval prezidentem. Z funkce odstoupit nehodlá.

Součástí ústavního dodatku je také omezení působení poslance v parlamentu na 12 let. To má zajistit, že několik prominentních zástupců Fidesz v dalších parlamentních volbách už nebude moci kandidovat. Ústavní soud má znovu získat pravomoc přezkoumávat zákony týkající se rozpočtu a jeho soudci mají opět odcházet do důchodu v 70 letech. Skončit tak mají čtyři soudci 15členného soudu, včetně předsedy Pétera Polta považovaného za Orbánova spojence.

Dodatek k ústavě také počítá se vznikem nového úřadu se silnými pravomocemi pro boj proti korupci, kterou kritici Orbána označují za nedílnou součást systému vytvořeného bývalým premiérem.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}