Maďarští poslanci omezili funkční období jednotlivých premiérů na osm let

Magyar podle AFP argumentoval, že možnost neomezeného funkčního období může vést ke koncentraci moci, a jako příklad uvedl právě svého předchůdce, kterého kritici vinili z upravování maďarského politického systému s cílem udržet si moc. Orbánova strana Fidesz byla proti omezení funkčních období premiérů a tvrdila, že by tento krok mohl omezit vůli voličů.

Ústavní dodatek podle Reuters stanoví, že lidé, kteří od roku 1990 zastávali funkci premiéra po dobu nejméně osmi let, nemohou být znovu předsedou vlády zvoleni. Přijatý limit pro délku funkčního období nicméně eventuální Orbánův návrat k moci nevylučuje zcela, protože by ho mohla v budoucnu zrušit další ústavní změna, napsala AFP.

Třiašedesátiletý Orbán, který byl premiérem posledních 16 let a rovněž v letech 1998 až 2002, se po porážce Fideszu v dubnových volbách vzdal poslaneckého mandátu. O víkendu ho na sjezdu strany její členové znovu zvolili předsedou politického uskupení. Orbán uvedl, že se nikdy nevzdá. Připustil však, že nadešel čas, aby vedení začala přebírat mladší generace, napsaly agentury Reuters a DPA.

Tisza, která vznikla před několika lety, ve volbách získala ve 199členném zákonodárném sboru 141 křesel a má tak dvoutřetinovou většinu, což jí umožňuje měnit ústavu a prosazovat reformy. Orbánův Fidesz má 52 mandátů a krajně pravicové hnutí Naše vlast (Mi Hazánk) šest křesel. Pro ústavní dodatek dnes hlasovalo 135 poslanců, 50 jich bylo proti a šest se zdrželo, napsala AFP.

Maďaři volí jednokomorový parlament na čtyři roky. Funkční období maďarského prezidenta, jehož role je převážně ceremoniální, je už nyní omezeno na celkem deset let, tedy dvě pětiletá období. Jak podotkla AFP, funkční období svých nejvýše postavených činitelů omezují i další země, obvykle se ale tyto limity vztahují na hlavy státu.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}