Aktual.: 2.06.2025 10:42
Brno – Nejvyšší správní soud (NSS) zamítl dvě kasační stížnosti majitelů pozemků, kteří nesouhlasí s jejich začleněním do nové chráněné krajinné oblasti (CHKO) na soutoku Moravy a Dyje. Poté, co jejich námitkám nevyhovělo ministerstvo životního prostředí, podali neúspěšné žaloby k Městskému soudu v Praze. Postup ministerstva byl v souladu se zákonem, plyne z aktuálních rozhodnutí NSS. Zřízení CHKO Soutok schválila vláda v lednu, vznikne od 1. července, zabývá se jí také Ústavní soud.
Území patří k největším komplexům lužních lesů ve střední Evropě. Proti CHKO je část místních obyvatel. Vlastníci pozemků podali desítky žalob, Městský soud v Praze je podle informací ČTK z justičních databází průběžně zamítá.
NSS zatím stihnul rozhodnout o následných kasačních stížnostech majitele pozemku v Lanžhotě na Břeclavsku a ženy z Břeclavi, která spoluvlastní pozemky v katastru Poštorné. Obě rozhodnutí vycházejí ze stejného základu, plyne z nich, že sporné pozemky se do chráněné krajinné oblasti dostaly v souladu se zákonem.
„Nelze jistě zpochybnit, že vyhlášení CHKO s sebou přináší jistá omezení, stěžovatelka ovšem svá tvrzení nespecifikovala a například ani netvrdila a nedoložila, že omezení jsou natolik závažná, aby bylo třeba přehodnotit rozsah stanovené ochrany,“ stojí v jednom z rozhodnutí.
Majitelé argumentují tím, že zařazení pozemků do CHKO snižuje jejich hodnotu, že forma ochrany by se měla sjednat smluvně, a nikoliv nařízením vlády, a že vyhlášení rezervace narušuje právo na podnikání.
Ministerstvo oponovalo, že současná ochrana území není dostatečná, že začlenění pozemků má ekologický smysl a že smluvní ochrana není možná kvůli velkému množství spoluvlastníků. NSS doplnil, že pokud zařazení pozemků do CHKO zkomplikuje zemědělské hospodaření, vzniká ze zákona nárok na finanční náhradu.
Žalobu podalo také město Lanžhot, Městský soud v Praze ji v dubnu zamítl. Město tvrdilo, že vyhlášení CHKO způsobí nepřiměřený zásah do práv obce i jejích obyvatel. Poukazovalo na možné komplikace při organizaci veřejných akcí nebo myslivecké a rybářské činnosti.
Městský soud uvedl, že ministerstvo řádně odůvodnilo, proč je třeba na území Lanžhota vyhlásit vyšší stupeň ochrany. Zároveň se úřad dostatečně zabýval i namítanými zásahy do práv obce a jejích obyvatel. „Správně shledal, že takový zásah bude přiměřený,“ stojí v rozhodnutí městského soudu, kterým se bude na základě kasační stížnosti také zabývat NSS.
Na Ústavní soud se kvůli CHKO obrátili poslanci ANO. Ministerstvo podle nich nevypořádalo velkou část námitek a ignorovalo názory místních. Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) už dříve napsal ČTK, že jeho úřad proces vyhlašování CHKO vypořádal nad rámec daný zákonem.