Aktual.: 26.06.2025 12:47
Praha – Snahu o spojenectví sociálních demokratů s hnutím Stačilo!, v němž figurují komunisté, hájí předsedkyně Jana Maláčová s místopředsedou Lubomírem Zaorálkem jako racionální volbu ve chvíli změny mezinárodní situace, kdy se státy NATO zavázaly k výdajům na obranu ve výši pěti procent. Rozhodnutí, které nebylo konzultováno ve společnosti, může podle nich vést k ohrožení sociálního smíru a demokratického rozvoje Česka. Ve středu podle nich hlasovaly pro výzvu na spojenectví v říjnových sněmovních volbách směrem k hnutí Stačilo! dvě třetiny předsednictva. Předsedkyně KSČM Kateřina Konečná ve středu večer na síti X uvedla, že Stačilo! je připraveno jednat o spojenectví s každým, kdo je proti zdražování a aroganci moci.
Kolik sociálních demokratů po rozhodnutí odejde ze strany, Maláčová odhadovat nechce. Hned ve středu avizoval odchod ze SOCDEM někdejší ministr a senátor Jiří Dienstbier, dnes konec ve straně oznámili mimo jiné senátor Petr Vícha, bývalý dlouholetý poslanec Václav Votava či bývalý europoslanec Miroslav Poche. Středeční rozhodnutí označil za neočekávané a prasácké, bez jakékoliv debaty.
Maláčová dnes při setkání s novináři odmítla přiblížit, jaké zastoupení by měli sociální demokraté na kandidátkách Stačilo! mít. Nevyjádřila se ani k informacím, podle kterých by mohla být jedničkou pražské kandidátky Stačilo!, Zaorálek pak dvojkou v Moravskoslezském kraji. Jednání označila pouze za zahájená. Ve středu večer se na jeho otevření domluvila s vedením Stačilo!.
„Máme mandát, abychom oslovili Stačilo!, jak se bude situace vyvíjet, budeme to komentovat,“ uvedla Maláčová na dotaz, bude-li konečná dohoda podléhat ještě schválení. Za končený termín označila den, kdy strany musejí nahlásit své kandidátky, to bude 27. červenec.
Maláčová dnes uvedla, že vyzvala členy strany, aby neodcházeli, oceňuje podle svých slov ty, kteří souhlasí s návratem sociální demokracie ke kořenům, tedy k práci pro běžné lidi. „K čemu to moralizování bez běžné pomoci je,“ zeptala se řečnicky. Problémy ČR jsou podle ní nedostupné zdravotnictví, zdražování, nízké platy, marginalizace pracujících.
Zaorálek uvedl, že se nedokáže smířit s tím, že sociální demokraté zmizeli z parlamentní politiky. Chce, aby se do Sněmovny vrátili a byli tam slyšet. „Nejde o značku, ale o to, kdo tady bude dělat sociální politiku,“ uvedl na dotaz ohledně budoucnosti sociální demokracie. Nejde pode něj o uhájení značky, ale fungování sociální demokracie v budoucnosti, což řeší sociálnědemokratické strany celé Evropy. Uvedl také, že roste mladá generace sociálních demokratů, bez nichž by do současné situace nešel.
Maláčová loni na podzim kandidovala na předsedkyni SOCDEM s plánem vybudovat širokou levicovou koalici. V únoru však ukončila jednání o možné spolupráci s hnutím Stačilo! Sociálním demokratům vadilo, že hnutí vedené KSČM se soustředí místo levicového na antisystémový program. „Pokud Stačilo! trvá na vystoupení z EU a NATO, což jsou věci, které povedou k dalšímu zhoršení života lidí, není důvod vytvářet takovou koalici,“ uvedla počátkem června Maláčová. Dnes uvedla, že bude aktivně podporovat zákon o obecném referendu, ve kterém by se mohlo hlasovat i o zahraniční politice, a potom referendum proti přijetí závazku pěti procent na investice do obrany. Změnu postoje sociální demokracie podle Maláčové ovlivnilo i to, že Stačilo! začalo akcentovat sociální politiku. Podle Zaorálka Stačilo! vnímá, co je v zahraniční politice možné.
Vláda podle Zaorálka nemá právo rozhodovat o věcech, které budou mít dopad na společnost, bez diskuse, což se podle něj nyní v případě nákladů na zbrojení děje. „Chová se úplně autisticky, tváří se, že má hodnoty, ale lidi ji nezajímají,“ uvedl směrem ke kabinetu Petra Fialy (ODS).
Evropa podle Zaorálka potřebuje získat strategickou samostatnost, vůči Spojeným státům pod vedením prezidenta Donalda Trumpa se ale chová opačně, přistupuje na zmenšování svých pozic.
Dříve se spekulovalo také o jednáních SOCDEM s hnutím ANO. Jeho první místopředseda Karel Havlíček dnes na tiskové konferenci uvedl, že nic takového nenastalo a hnutí jde stále stejnou cestou. Rozhodnutí SOCDEM si musí dotčené strany vyhodnotit a zvážit, zda je to do budoucna dobré řešení, míní. „Do značné míry asi lze chápat, že to určitou logiku má, protože SOCDEM v současné době by se zcela zjevně nedostala do Poslanecké sněmovny, pokud by nenastal nějaký zázrak,“ poznamenal.
Hejtman Pardubického kraje Martin Netolický ukončí členství v SOCDEM
Hejtman Pardubického kraje Martin Netolický se rozhodl ukončit členství v sociální demokracii. Impulsem k tomu bylo středeční rozhodnutí předsednictva SOCDEM podepsat memorandum o spolupráci ve volbách do Sněmovny s politickým hnutím Stačilo!, ve kterém figurují komunisté. Netolický to dnes uvedl na facebooku. Po 25 letech nezaplatí členský příspěvek k 30. červnu, a tím jeho členství skončí. Zůstane regionálním politikem, naplno se bude věnovat projektu 3PK – Pro prosperující Pardubický kraj.
„Nebudu používat silná slova i vzhledem k tomu, že ČSSD respektive dnes Sociální demokracie mi umožnila poznat řadu zajímavých lidí po celé republice i v zahraničí. Měl jsem možnost zúčastnit se různých vzdělávacích akcí, seminářů či programových debat o celospolečenských otázkách. I proto můj odchod není trpký a s hořkostí. Je spíše věcí postupného vývoje, který teď vyvrcholil výše uvedeným rozhodnutím předsednictva,“ uvedl Netolický.
Podle svého prohlášení nadále zůstává přesvědčením sociálním demokratem. Cítí se již dlouho především regionálním politikem. Regionální politika je podle něj mnohem méně ideologická a především je konkrétní a pragmatická v dobrém slova smyslu. „Naplno se budu věnovat regionálnímu projektu 3PK – Pro prosperující Pardubický kraj, ve kterém je parta skvělých a pracovitých lidí napříč krajem. V tomto projektu vidím smysl i možnost jej rozvíjet.Takže slovy Vítězslava Nezvala Sbohem a šáteček…,“ uzavřel svůj facebookový příspěvek.
Dvaačtyřicetiletý Netolický do ČSSD (nyní SOCDEM) vstoupil v 18 letech, krátce poté se začal podílet na volební kampani. Už za studií začal spolupracovat s poslancem Radko Martínkem (ČSSD), kterému dělal asistenta ve Sněmovně a poradce v době, kdy byl Martínek ministrem pro místní rozvoj, i poté, co se stal pardubickým hejtmanem. Na podzim 2006 usedl Netolický do zastupitelstva České Třebové a mandát později čtyřikrát obhájil. Do krajského zastupitelstva byl poprvé zvolen v roce 2008, v letech 2011 až 2012 byl radním Pardubického kraje pro zdravotnictví, poté byl zvolen hejtmanem. Od dubna 2018 do března 2019 byl místopředsedou sociální demokracie, do funkce byl znovu zvolen v prosinci 2021, na nedávném sjezdu strany už nekandidoval. Patří k nejdéle sloužícím hejtmanům, nejdříve kandidoval za ČSSD, v posledních dvou krajských volbách za uskupení 3PK.
Birke: Projekt se Stačilo je nepřijatelný, jde o nejvážnější krizi pro SOCDEM
Starosta Náchoda a krajský předseda SOCDEM Jan Birke označil projekt Stačilo! za nepřijatelný a současný vývoj za nejvážnější politickou krizi, kterou SOCDEM v novodobé historii zažila. Přesto rozhodnutí předsednictva SOCDEM respektuje, vyplynulo z jeho dnešního tiskového prohlášení. Pnutí v SOCDEM vyvolala snaha nynějšího vedení strany o volební spolupráci se Stačilo!, ve kterém figurují komunisté. Několik dlouholetých straníků již oznámilo, že kvůli tomu stranu opustí.
„Na posledním předsednictvu SOCDEM jsem hlasoval proti spolupráci s KSČM. Byl jsem přehlasován, předsednictvo rozhodlo jinak. Byť s tímto rozhodnutím nesouhlasím, respektuji jej jako součást stranické demokracie,“ uvedl Birke.
Stranu ale opustit nehodlá. „Jsem členem sociální demokracie 26 let. Při vědomí všech historických souvislostí považuji současný vývoj za nejvážnější politickou krizi, kterou SOCDEM v novodobé historii zažila,“ dodal Birke. Nebude ale kandidovat v říjnových sněmovních volbách, toto rozhodnutí však podle něj není výrazem rozchodu se SOCDEM. Birke kandidátku sociální demokracie, dříve ČSSD, v Královéhradeckém kraji vedl v letech 2017 a 2021.
Ve sněmovních volbách v roce 2021 sociální demokraté v Královéhradeckém kraji získali 4,93 procenta hlasů. V celé ČR měli výsledek 4,65 procenta, nepřekročili tak nutnou pětiprocentní hranici a do Sněmovny se nedostali.
