Mapu s návrhem akceleračních zón zveřejní ministerstvo v úterý

Až konečná podoba stavebního zákona určí, jak daleko budou moct být větrníky budovány od zastavěných ploch, uvedl vládní zmocněnec. „V tuto chvíli nechceme přesné číslo říct,“ řekla Mrázová. Zóny, jak budou v úterý zveřejněny, vybrala podle jejích slov zúčastněná ministerstva. Neplatí, že větrné elektrárny budou moct stát na jejich okrajích.

Akcelerační zóny jsou administrativně vymezená území v Česku, kde má být rychlejší a jednodušší povolování projektů obnovitelných zdrojů energie, zejména větrných a solárních elektráren, než standardně. Mrázová i Turek na tiskové konferenci zdůraznili, že vymezení zón neznamená, že tam větrníky či solární pole budou stát, nebo že nebudou moct být vybudovány jinde. V akceleračních zónách také bude podle ministryně nutné záměr provést standardním povolovacím procesem, pouze některé jeho prvky budou zjednodušené.

Zóny byly vymezeny podle Turka velmi šetrně, současně vláda nerezignovala na závazek u obnovitelných zdrojů, které pro získání evropské dotace musí mít celkovou výrobní kapacitu alespoň tři gigawatty. „Vymezili jsme na tři gigawatty, ale neznamená to, že tam budou. Budeme čerpat ty peníze, není to ale garance, že se to naplní,“ uvedl Turek. Česko na podporu velkých obnovitelných zdrojů může z unie získat až devět miliard korun.

Programový ředitel ekologického Hnutí Duha Jiří Koželouh dnes uvedl, že návrh akceleračních oblastí bude organizace připomínkovat. Pokud budou zóny dobře navrženy, mohou podle něj urychlit výstavbu větrných elektráren v místech nejmenšího zásahu do krajiny. „Panem Turkem dnes oznámené zmenšení plochy akceleračních oblastí na 16 procent může paradoxně střety v území zhoršit – stejné množství instalovaného výkonu se bude muset vejít na menší plochu,“ podotkl.

Výstavbu větrných a solárních parků v plánovaných akceleračních zónách chtělo ministerstvo životního prostředí oddálit až jeden kilometr od obcí. Podle dřívějšího Turkova vyjádření si bývalý ministr Petr Hladík (KDU-ČSL) představoval vzdálenost 500 metrů od obydlí. „Nám by se líbil kilometr, v nouzi 750 až 800 metrů, nebo pětinásobek výšky té elektrárny, kdy nejvyšší má 240 metrů. Je také třeba zohlednit ráz krajiny a ochranu přírody,“ řekl dříve Turek.

Ze statistik evropské asociace WindEurope vyplývá, že Česko patří k zemím s nejpomalejším rozvojem větrné energetiky v Evropě. Na kontinentu loni přibylo 19,1 gigawattu (GW) větrných elektráren, ČR na tom měla s 13 megawatty (MW) podíl 0,07 procenta. Česko výrazně zaostává i v podílu větrné energie na celkové produkci elektřiny. Podle dat oborových svazů je v ČR přes 200 větrných elektráren s výkonem 372 MW, jejich podíl na výrobě elektřiny je kolem jednoho procenta. Podle Turka ani akcelerační zóny k většímu nárůstu nepovedou, a to vzhledem k geografickým podmínkám. Vzniknou jich podle něj „drobné stovky, nikoli tisíce“.

Zástupcům samospráv dnes Mrázová také představila komplexní pozměňovací návrh k poslanci projednávané změně stavebního zákona. Sněmovním výborům ho předloží 16. dubna. Podle opoziční ODS a Pirátů přípravu novely provází chaos.

Novela předpokládá zejména vznik centrální státní stavební správy. Prohlašuje stavby hromadného bydlení za veřejný zájem, což může usnadnit vyvlastňování pozemků. Předloha předpokládá zavedení principu jednoho stavebního řízení u jednoho úřadu s jedním razítkem. Samostatné mají zůstat jen instituce pro ochranu památek a ochranu zvláště chráněných území a vyjádření hasičů u požárně nebezpečných staveb. Územní plánování mají mít plně v pravomoci obce a kraje. Podle ODS hrozí, že až polovina úředníků nebude chtít přejít pod centralizovaný úřad.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}