Aktualizace: 21.02.2024 12:49
Brno – S hlínou často pracuje všestranný umělec Marian Palla, jehož retrospektivní výstavu hostí brněnská Fait Gallery. Hlínu používá při malbě místo barev, ale také při tvorbě objektů nebo asambláží. Materiál bere většinou ze zahrady, nejraději z krtinců. „Krtci tu hlínu krásně připravují,“ řekl ČTK Palla, jenž loni oslavil 70. narozeniny.
Hlínu si před lety vybral jako materiál z nouze. „Když se narodily děti, neměl jsem vůbec peníze na barvy,“ uvedl. Postupně se ukázalo, že hlína s vhodnou stabilizující příměsí je kvalitní a trvanlivý materiál. „Schválně jsem měl obraz sedm let na dvoře, kde na něj pršelo a sněžilo – a vůbec žádná prasklinka,“ řekl.
Zatímco na většině zahrad je krtek nevítaný návštěvník, Palla nové krtince vítá jako zdroj kvalitně připraveného materiálu. „Sousedi se krtky snaží odpudit, já se je snažím přilákat,“ uvedl výtvarník.
Ve Fait Gallery se návštěvníci přesvědčí o šíři Pallovy tvorby. Vystavená díla vznikala téměř půl století. Kromě obrazů jsou vystaveny také práce s textem, kresby či asambláže. Palla si původně představoval, že o rozmístění děl v někdejší tovární hale Fait Gallery rozhodne náhoda, konkrétně hod kostkou. Nakonec ale ponechal volnou ruku kurátorům.
Košický rodák Palla je všestranný umělec. Vystudoval na konzervatoři hru na kontrabas, hrál v operním orchestru, ale postupně se začal věnovat spíše výtvarné tvorbě. Přes 20 let působil jako pedagog na brněnské fakultě výtvarných umění. Píše také prózu, poezii a hry. Je autorem knih Jak zalichotit tlusté ženě, Zameť mou hruď nebo Teplé škvarky.
V roce 2022 Pallovi vyšla sbírka Smrad škvařeného fousu. Nyní s ilustrátorkou Vendulou Chalánkovou připravuje knihu pohádkových her, které propojují různé motivy a postavy, třeba Budulínka se Šípkovou Růženkou. „Když to zkombinujete, vznikají neskutečné možnosti,“ uvedl.
V roce 2003 se Palla stal prvním mistrem České republiky ve slam poetry a v roce 2016 nositelem Ceny Michala Ranného pro vlivné výtvarné umělce.
Zároveň s Pallou vystavuje ve Fait Gallery také vizuální umělkyně Habima Fuchs. Připravila instalaci bezprostředně reagující na dispozice a charakter prostoru bývalé slévárny. Je rodačkou z Ostrova na Karlovarsku, dlouho působila v Berlíně.
