Close Menu
Banai
  • Domovská Stránka
  • Česká
  • Ekonomika
  • Sport
  • Svět
  • Tipy Redaktora
  • Tisková Zpráva
Trendy

Jihočeské letiště odklonilo dva lety, důvodem je podle ředitele aktivita armády

27 srpna, 2025

V Německu otevřeli novou muniční továrnu Rheinmetallu, bude největší v Evropě

27 srpna, 2025

Zrušení MMR by podle architektů nebyl krok správným směrem

27 srpna, 2025

Basketbalisté vstoupili do ME porážkou s Portugalskem 50:62

27 srpna, 2025

Soudy: Nelze pokutovat firmy, které nezaevidují skutečné majitele

27 srpna, 2025
Facebook X (Twitter) Instagram
Banai
  • Domovská Stránka
  • Česká
  • Ekonomika
  • Sport
  • Svět
  • Tipy Redaktora
  • Tisková Zpráva
  • Krimi
  • Auto
  • Bydlení
  • Cestování
  • Finance
  • Kultura
  • Mobil
  • Technet
  • Zábava
  • Ukrajinská Válka
  • Volby
Webové Příběhy Zpravodaj
Banai
Domovská Stránka » Média: Německé strany chtějí vyzvat ústavní soud, aby zakázal AfD
Svět

Média: Německé strany chtějí vyzvat ústavní soud, aby zakázal AfD

PersonálPodle Personál30 září, 2024
Facebook Twitter Pinterest WhatsApp LinkedIn Email Reddit Telegram

Komerční prezentace Aktual.: 30.09.2024 11:28

Berlín – Téměř čtyři desítky poslanců německého Spolkového sněmu se chystají předložit návrh, aby ústavní soud zakázal stranu Alternativa pro Německo (AfD) označovanou za pravicově populistickou až krajně pravicovou. Informovala o tom německá média. Podle nich nemá ale plán jednoznačnou podporu celých frakcí parlamentních stran a naděje na úspěch jsou relativně malé.

Podle listu Die Welt chce návrh na zákaz AfD podat k ústavnímu soudu nejméně 37 poslanců z vládních i opozičních stran: sociální demokracie (SPD), Zelených, konzervativní unie CDU/CSU a postkomunistické Levice. Je to dostatečný počet, aby věc projednala německá sněmovna. V případě jeho schválení, k čemuž je potřeba prostá většina hlasů, by se musel návrhem zabývat ústavní soud. Autorům návrhu vadí především vyjádření členů strany na adresu migrantů či Němců s kořeny v zahraničí, ale také muslimů či pří příslušníků dalších menšin.

Návrh počítá s možností, že by ústavní soud nemusel stranu jako takovou zakázat, ale pouze by jí odňal státní finance. Podle Základního zákona, německé obdoby ústavy, se politické strany dostávají do rozporu s ústavou, pokud „jsou jejich cíle či chování jejich příznivců zaměřeny na omezení či odstranění svobodného a demokratického zřízení“.

Ačkoli se na vypracování návrhu usnesení podíleli zástupci čtyř parlamentních stran, není jeho schválení podle Die Welt nyní pravděpodobné. Kontroverzní je totiž požadavek na zákaz AfD i uvnitř jednotlivých frakcí. Politici často vyjadřují obavy z toho, co by vyvolal zákaz strany, která má nyní tak velkou podporu voličů. V průzkumech veřejného mínění se AfD drží na druhém místě za CDU/CSU. V posledních týdnech si připisuje mezi 17 a 18 procenty hlasů. Větší podporu má pak na východě země, kde v posledních třech zemských volbách v Sasku, Durynsku a Braniborsku získala mezi 29 a 33 procenty hlasů. Kritici návrhu varují, že by zdlouhavý a nejistý proces zakazování nakonec mohl AfD paradoxně pomoci, další vyzývají, aby se strany s AfD vypořádaly „v demokratickém souboji“. Například i kancléř Olaf Scholz je k zákazu AfD dlouhodobě skeptický. Naposledy v květnu k tomu řekl, že zákaz jakékoli strany je „v demokracii dost složitou záležitostí“ s řadou překážek na cestě.

Podle dosavadních rozhodnutí ústavního soudu je k zákazu strany potřeba, aby byl jasný její „aktivní bojovně-agresivní postoj“. Důležité je také to, aby existovala reálná možnost, že strana své protiústavní cíle prosadí.

Stranu AfD evidují tři zemské kontrarozvědky – v Durynsku, Sasku a Sasku-Anhaltsku – jako stranu s prokazatelně extremistickými snahami, v dalších pěti je pak z krajně pravicových aktivit podezřelá.

V dějinách spolkové republiky byly zakázány jen dvě strany a obě v 50. letech. V roce 1952 ústavní soud zakázal Socialistickou říšskou stranu (SRP), která se sama považovala za nástupkyni nacistické strany NSDAP. V roce 1956 pak byla zakázána Komunistická strana Německa (KPD). V roce 2003 a 2017 selhaly pokusy o zákaz neonacistické Národnědemokratické strany Německa (NPD). Letos v lednu ale NPD, která změnila mezitím název na Die Heimat (Vlast), přišla po rozhodnutí ústavního soudu o možnost dostávat státní finanční podporu. Strana nicméně na základě slabých volebních výsledků už od roku 2021 žádné peníze od státu nepobírala.

 

Podíl Facebook Twitter Pinterest LinkedIn Tumblr Email

Čti dál

Manželé z USA žalují OpenAI, ChatGPT podle nich podnítil syna k sebevraždě

Orbán pohrozil Kyjevu důsledky za Zelenského slova o útocích na ropovod Družba

Německá vláda schválila zákon o vojenské službě, zatím sází na dobrovolnost

Je čas zorganizovat jednání o prioritách a garancích, uvedl Zelenskyj

Ukrajina a Rusko se v noci opět vzájemně napadly drony

Kosmická loď Starship po zkušebním letu dopadla do oceánu

ČR bude mezi prvními, u nichž Kyjev umožní vícenásobné občanství

V Tel Avivu se sešlo 350.000 lidí, demonstrují za příměří a propuštění rukojmích

Izraelci od rána demonstrují za dohodu o příměří v Gaze, blokují též dálnice

Tipy Redaktorů

V Německu otevřeli novou muniční továrnu Rheinmetallu, bude největší v Evropě

27 srpna, 2025

Zrušení MMR by podle architektů nebyl krok správným směrem

27 srpna, 2025

Basketbalisté vstoupili do ME porážkou s Portugalskem 50:62

27 srpna, 2025

Soudy: Nelze pokutovat firmy, které nezaevidují skutečné majitele

27 srpna, 2025

Manželé z USA žalují OpenAI, ChatGPT podle nich podnítil syna k sebevraždě

27 srpna, 2025

Poslední Zprávy

Česká televize od 1. září vytvoří novou divizi Sport a zruší digitální divizi

27 srpna, 2025

Obnova čelní fasády zámku v Bzenci za 10,5 milionu korun je hotová

27 srpna, 2025

Expertka: Počet lidí s hrozící závislosti na pití a tabáku se dlouhodobě nemění

27 srpna, 2025
Facebook X (Twitter) Pinterest TikTok Instagram
© 2025 Banai. Všechna práva vyhrazena.
  • Zásady Ochrany Soukromí
  • Pravidla a Podmínky
  • Kontakt

Type above and press Enter to search. Press Esc to cancel.