Aktual.: 23.01.2025 12:24
Washington – Americký prezident Donald Trump a jeho spojenci před pondělní inaugurací dávali najevo, že o avizovaných milostech pro účastníky nepokojů v sídle Kongresu se bude rozhodovat případ od případu a že lidé odsouzení za násilné činy by milost dostat neměli. Nakonec ale Trump vyhlásil amnestii asi pro 1500 lidí včetně těch, kteří 6. ledna 2021 napadali policisty. K plošné variantě milostí se Trump přiklonil na poslední chvíli, což překvapilo i některé republikány v Kongresu, uvádí zpravodajský web Axios nebo televize NBC News.
Trump omilostnění svých stoupenců, kteří v návaznosti na jeho prohru ve volbách z roku 2020 vtrhli do washingtonského Kapitolu, avizoval dlouho dopředu. Soustavně přitom násilný protest bagatelizoval a někdy jej vykresloval jako „den lásky“, přestože řádění výtržníků zranilo desítky policistů a někteří účastníci dávali najevo, že chtějí ublížit zákonodárcům. Prokurátoři obvinili skoro 1600 lidí, z nichž přes 1250 přiznalo vinu nebo byli odsouzeni.
Až do poslední chvíle nebylo jasné, komu Trump milosti udělí. „Pokud jste se ten den dopustili násilí, samozřejmě byste neměli být omilostněni,“ řekl jen několik dní před inaugurací Trumpův viceprezident J. D. Vance. Sám Trump v prosinci hovořil o omilostnění lidí, kteří se v sídle Kongresu nechovali násilně, a řekl, že bude případy posuzovat jednotlivě.
Podle informací webu Axios se Trump určitou dobu nemohl rozhodnout mezi plošným opatřením a cílenými milostmi, nakonec ale zvolil přístup ve stylu „strhnutí náplasti“, aby se věcí nemusel dál zabývat. „Vyhodnocování případ od případu bylo obtížné… Trump chtěl omilostnit co nejvíce lidí a mít to za sebou,“ uvádí web. Dva členové Trumpova týmu NBC News řekli, že konečné rozhodnutí přišlo několik dní před inaugurací.
„Trump prostě řekl: ‚Srát na to, propusťte je všechny‘,“ řekl webu Axios nejmenovaný poradce z Bílého domu. Prezident se touto cestou vydal navzdory tomu, že většina Američanů v průzkumech dávala najevo nesouhlas s takovým postupem.
Výsledek rozhodování je také v rozporu s Trumpovým prohlášením ze 7. ledna 2021, kdy odsoudil „nechutný útok“ na Kapitol a uvedl, že je „pobouřen násilím, bezprávím a chaosem“. „Těm, kdo porušili zákon: Zaplatíte za to,“ prohlásil tehdy.
V následujících letech se ale začal těchto lidí zastávat a označovat je za rukojmí nebo politické vězně, zatímco usiloval o návrat do prezidentské funkce. Tato rétorika zapadala do jeho snahy vykreslovat americký systém spravedlnosti jako zkorumpovaný a zaujatý v době, kdy byl sám terčem vyšetřování a později také několika obžalob. Plošné milosti nyní vysvětluje tak, že lidé odsouzení za účast na nepokojích si už vytrpěli dost.
Počínání výtržníků v Kapitolu před čtyřmi lety odsoudili také zákonodárci Trumpovy Republikánské strany, málokdo z nich ale milosti pro účastníky nepokojů kritizuje. Výhrady vyjádřilo několik republikánských senátorů, zatímco mnozí další republikáni otázky na tento bod odráželi poukazováním na milosti udělené exprezidentem Joem Bidenem těsně před jeho odchodem z úřadu. Biden bezprecedentním rozhodnutím přiřkl několika zákonodárcům nebo členům své rodiny imunitu před trestním stíháním v momentě, kdy nebyli z ničeho obviněni.
