Aktual.: 1.07.2026 11:47
Berlín – Strana Alternativa pro Německo (AfD) se podle německých médií připravuje na převzetí moci ve východoněmecké spolkové zemi Sasko-Anhaltsko. Volby se tam budou konat za dva měsíce a podle průzkumů by strana mohla získat přes 40 procent hlasů. Není vyloučeno ani to, že bude mít v zemském sněmu v Magdeburku absolutní většinu. Německá civilní tajná služba loni AfD označila za prokazatelně pravicově extremistickou. Ve zprávě zveřejněné v úterý uvedla, že ze 70.000 člen AfD lze zhruba 28.000 označit za pravicové extremisty.
Podle webu Table.Media AfD pro případ, že se jí skutečně podaří sestavit v Sasku-Anhaltsku vládu, připravuje strategické týmy a školí lidi, kteří by mohli okamžitě převzít důležité posty na ministerstvech. Podle webu plánuje AfD vyslat do vedoucích funkcí na každém zemském ministerstvu šest až deset svých lidí, další věrné chce vyslat na jednotlivé zemské úřady.
Pro vzdělávání kádrů AfD už loni v dubnu založila Akademii Černá-červená-zlatá, která je pojmenovaná po barvách německé vlajky. Jejím úkolem je schopné lidi, kteří souznějí s politikou AfD, po celém Německu vyhledávat a dál vzdělávat. Podle Table.Media se přitom soustředí především na to, aby uměli hovořit s médii, případně sestavovat rozpočet a připravovat projevy jednotlivých ministrů.
AfD si už na podzim 2024 dělala naděje, že by mohla převzít vládu ve spolkové zemi Durynsko. Volby tehdy sice vyhrála, vládu ale nakonec složili křesťanští demokraté (CDU), sociální demokraté (SPD) a Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW). Podle médií tehdy odhadovala AfD, že bude pro kontrolu nad úřady a ministerstvy potřebovat přibližně 150 lidí. Durynsko má zhruba 2,1 milionu obyvatel, tedy stejně jako Sasko-Anhaltsko. Sehnat dostatečný počet lidí by ale podle Table.Media mohl být pro AfD problém.
Už v dubnu strana avizovala, že chce v případě převzetí moci v Sasku-Anhaltsku propustit až 200 úředníků. Současný křesťanskodemokratický premiér země Sven Schulze to označil za „politickou čistku“. „Kdo chce úředníky zastrašovat nebo správu země politicky glajchšaltovat, ohrožuje důvěru v demokratický stát,“ dodal.
Už dříve vyšlo také najevo, že by AfD chtěla radikálně přebudovat školský systém v Sasku-Anhaltsku. Mimo jiné má v plánu zmírnit pravidla povinné školní docházky ve prospěch domácího vzdělávání nebo zrušení inkluze na školách. Německá vlajka a hymna by se měly podle představ strany stát každodenní součástí školního dne. Dějepis by se měl méně soustředit na stinné stránky německých dějin a vyzdvihovat by se měla naopak slavná období. „Více Bismarcka, méně Hitlera,“ shrnul program AfD její odborník na školství Hans-Thomas Tillschneider s odkazem na německého kancléře Otto von Bismarcka, který v 19. století sjednotil Německo, a nacistického diktátora Adolfa Hitlera. Zrušit by AfD chtěla také Zemskou centrálu pro politické vzdělávání, jejímž úkolem je podporovat ve společnosti demokratické hodnoty.
Podle květnového průzkumu by AfD mohla ve volbách 6. září v Sasku-Anhaltsku získat až 41 procent hlasů. Vyloučeno ale není ani více než 45 procent. V loňských celostátních volbách do Spolkového sněmu dostala AfD 20,8 procenta hlasů a stala se nejsilnější opoziční stranou. V září se budou konat volby také v Meklenbursku-Předním Pomořansku, kde by AfD mohla rovněž vyhrát, i když s nižším ziskem – mezi 35 a 40 procenty. Volit se bude také v Berlíně, který je hlavním městem a spolkovou zemí zároveň.
Loni v květnu celoněmecká tajná služba BfV označila AfD za prokazatelně pravicově extremistickou. Strana se kvůli tomu obrátila na soud a ten nařídil, aby ji BfV přestal takto označovat do definitivního soudního verdiktu. Zemská tajná služba v Sasku-Anhaltsku vede ovšem místní odnož AfD už od roku 2023 jako prokazatelně krajně pravicovou.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
