Aktual.: 8.07.2026 12:03
Ankara – Americký prezident Donald Trump překvapil lídry zemí NATO na summitu v Ankaře sérií úderů na Írán a obnovením sankcí na prodej íránské ropy, píše agentura AP. Jedná se podle ní o zásadní zvrat pro setkání, kde evropští představitelé chtěli Spojené státy ujistit o navyšování výdajů na obranu, a zaměřit se na podporu Ukrajiny ve válce s Ruskem. Trumpův útok na Írán tato témata nejspíš zastíní, píše web stanice CNN.
Americká armáda uvedla, že zaútočila na Írán v odvetě za íránské údery proti třem komerčním plavidlům, která proplouvala Hormuzským průlivem. Írán obvinil Spojené státy ze zásadního porušování prozatímní mírové dohody a vyslal drony a rakety na Bahrajn a Kuvajt, země Perského zálivu hostící americké vojenské základny.
Trump dnes prohlásil, že příměří s Íránem je u konce. Stanice CNN předtím nejnovější vzájemnou palbu označila za dosud největší hrozbu pro křehké příměří mezi Teheránem a Washingtonem, naposledy potvrzené v polovině června memorandem o porozumění.
Není to poprvé, co obě země příměří porušily, ale rozhodnutí Američanů obnovit sankce na íránskou ropu je podle CNN další eskalací, jež nejspíš zkomplikuje další kolo vyjednávání dlouhodobé mírové dohody
USA zahájily útok na Írán krátce poté, co Trump odešel z večeře lídrů NATO, kterou hostil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Americký prezident se předtím v Ankaře podle CNN sešel s šéfem Pentagonu Petem Hegsethem, ministrem zahraničí Markem Rubiem a náčelníkem generálního štábu americké armády Danem Cainem, aby s nimi projednal reakci na útoky Íránu na lodě v Hormuzském průlivu. Diskuze se týkala i amerických úderů na cíle v Íránu.
V Turecku je rovněž americký ministr financí Scott Bessent, který s Trumpem konzultoval zrušení výjimky ze sankcí, která Teheránu umožňovala prodávat ropu.
Na večeři se podávaly turecké speciality jako chléb pita a tradiční plněné taštičky manti. Trump soukromě hovořil s generálním tajemníkem NATO Ruttem, který následující ráno americké útoky označil za absolutně nezbytné.
Pro americké prezidenty je neobvyklé, aby zahájili vojenskou akci, zatímco pobývají mimo USA. V roce 2011 dal však například tehdejší prezident Barack Obama zelenou úderům na Libyi, zatímco byl na návštěvě Brazílie.
Evropští spojenci a Kanada se podle AP už dopředu obávali, že jim Trump na summitu vyčte nedostatečnou pomoc s jeho válkou v Íránu, na jejíž zahájení je s předstihem neupozornil. Trump se dožadoval loajality a NATO označil za papírového tygra poté, co někteří spojenci odmítli americké armádě poskytnout volný přístup ke svým vojenským základnám pro útoky na Írán.
Trump na úterní schůzce s Erdoganem řekl, že evropské země zkoušel, když je žádal o pomoc s válkou proti Íránu. „Itálie nás odmítla a Německo nás odmítlo a Francie nás odmítla. A to je v pořádku. Proč ale vynakládáme stovky miliard dolarů, když tu pro nás nejsou?“ řekl Trump.
Aby si amerického prezidenta naklonil, Rutte v červnu navštívil Washington, kde vyzdvihl takzvaný Trumpův bilion – částku 1,2 bilionu (25,5 bilionu Kč) dolarů, o kterou evropští spojenci a Kanada od začátku Trumpova prvního funkčního období v roce 2017 navýšili výdaje na obranu.
Rutte den před summitem v Ankaře hostil Fórum obranného průmyslu s cílem představit množství zakázek plánovaných za tyto peníze. Velká část z nich má připadnout americkým společnostem a zajistit Američanům tisíce nových pracovních míst.
Z Trumpových vyjádření od příjezdu na summit však vyplývá, že spojence v alianci přesto z jeho strany čeká další kritika, píše AP.
Trumpova administrativa chce vidět zeštíhlené a bojeschopnější „NATO 3.0“, v němž by Evropa převzala větší odpovědnost za svou bezpečnost, včetně obrany Ukrajiny. USA by spojencům nadále poskytovaly svůj jaderný deštník.
Evropské země a Kanada ale však stále nemají jasno v tom, do jaké míry chce Trump snížit počet amerických vojáků v Evropě.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}